Jean-Jaques Rousseau:

Vlast nemůže existovat bez svobody, svoboda bez ctnosti a ctnost bez občanů.

Cudnost ( lat. castitas ) je další ze sedmi ctností. V náboženských systémech je označována jako mravní čistota, sexuální zdrženlivost, nebo dodržování předpisů omezující sexuální chování.

Je to také bezúhonnost a čistota duše. Nelze ji zúžit pouze na zdrženlivost tělesnou. Pokud se kohokoliv zeptáte, každý vám odpoví, že je to tělesná záležitost. Bylo by zvláštní, kdyby lidé byli považováni za cudné a přitom se laskali se svým sebe zbožňováním.

Cudnost je mnohem obsáhlejší. Je to duchovní jednání, které má být viditelné. Kdo při svém jednání vždy myslí na to, aby lidem, kteří mu důvěřují nezpůsobil nějakou škodu, nezranilo ho, ten může být nazýván cudným. 🙂 

Ježíšova slova: “ Miluj bližního svého, jako sebe sama „. Tato slova nelze upravovat, pokřivit je, aby sloužila jen pro nějaký účel. Nesmí se zaměňovat za falešné jednání, podlost a neúctu.

Nejsou to snad lidé, kteří jsou zodpovědni za bídu a zlo ve světě? Nejsou to lidé, kteří se shromažďují v různých klubech a kostelích kde se modlí a očekávají, že se svět připojí k jejich volání po dobrotě a lásce? Je to neuvěřitelné, ale jsou to ti sami lidé, co v kostele doufají upřímně v lásku a ráno jdou do práce a jsou jako vyměnění. V kostele slibují: „Buď vůle Tvá, jak na nebi , tak na zemi“ a ráno v zaměstnání čí vůli plní? Má tato vůle něco společného s vůlí Boží, nebo NE? 😥

Každý člověk si tvoří svými slovy, skutky a myšlenkami určité formy, které jsou s jeho duchem spojeny. Je to síť, která mu znemožňuje, nebo alespoň ztěžuje pohled vzhůru. Chce-li se člověk osvobodit, musí sám tyto sítě odstranit dobrými myšlenkami, nebo skutky.

Kdo neumí odpouštět, boří most, který sám bude muset přejít, neboť každý člověk potřebuje odpuštění.

Patrick Herbert