Agrese v oáze klidu

Na boží hod velikonoční přišla do klubu přátel Staré stolárny návštěva. I když to nebyli členové klubu, přišli s pomlázkou a vypadalo to, že s přátelskými úmysly. Proč tedy ne. 
Pro ty, co neví… Klub Stará stolárna je místo, kde se setkávají přátelé sportu, kultury, pohody atp. Tedy ti lidé, kteří se chtějí pobavit v nekuřáckém, klidném prostředí, třeba i se svými ratolestmi. Nejde tedy o žádnou putiku. Proto i sprostá slova jsou zde zakázaná (kvůli přítomnosti dětí) a když se nezadaří, tak je tu nachystaná pokladnička pro tyto hříšníky. Není to tedy konkurence žádné hospůdky v okolí, je to jen alternativa společenského setkávání slušných lidí, kteří nechtějí být otravováni agresivními opilci a nechtějí pociťovat pálení očí z dýmu cigaret atp.
Přesto, tu ve vesnici máme nepřátele, jako všude, nepřejícníky, závistivce a lidi jiného ražení či smýšlení. Tak už to chodí. Ti u nás nejsou vítáni a jistě to cítí, a proto k nám nechodí a ani nás nezdraví. V pořádku, každého volba. Smutné, že se k těmto řadí i současní představitelé obce, kteří proti tomuto počinu, rozjeli nenávistnou a obstrukční byrokratickou kampaň. Víme všichni jakých vulgárností a svinstev se dopouštěli a dopouštějí a jak se snaží provozovnu nechat zavřít. A myslí si, že se nebudeme bránit. Tak to narazili.
Ale zpět k události. Zpočátku bylo všechno fajné, dokonce majitelce zazpívali „živijó“ k nedávným narozeninám. Potom se jim jeden vymkl z rukou. Donedávna přítel, dnes asi vymytý mozek nepřátelskou propagandou. Nikdy jsme mu nic neudělali. Přesto napadl servírku, jak může u takových zlých lidí pracovat (řekl to samozřejmě mnohem vulgárněji a agresivněji). Potom vyskakoval, že je to tu všechno načerno a že chce účtenku s razítkem atd. Blábolil cosi o klubových příspěvcích a jiné nesmysly. (Pro neznalé… i klub musí splňovat živnostenský zákon, stejně jako pohostinství. Samozřejmě, že to splňujeme, udání už bylo loni.) Potom se chtěl dokonce prát, ale to mu nevyšlo. Tak jen agresivně a sprostě urážel a nadával. Nějaká dlouhodobě nakumulovaná zlost. Nakonec odešel úplně sám a účtenku, kterou vyžadoval, stejně nechal na stole. Prostě přišel do slušné společnosti, jen aby vyvolal konflikt, stejně tak jako starostka naší obce na oslavě MDŽ, nebo zaměstnanec obce V.V. na zastupitelstvech.

Je jasné, že příště už narušovat klid nebude, nikdo ho do klubu již nepustí. Musel by se nejprve upřímně omluvit. Zarážející na tomto případě je, jaká nenávist se může v člověku vůči vám nahromadit, aniž by jste s daným člověkem byl v kontaktu. Navíc poslední kontakt byl přátelský. Jeho žena má prima hospůdku a tak by měl chápat, že host by se měl chovat slušně. Někdo hold manipulacím a jiným trikům vymývání mozku podléhá snáze než jiní.
Bolestné na této příhodě je to, že jsem ho, ještě nedávno, považoval za docela prima kluka a vyklubal se z něj hulvát nejhrubšího zrna.

12 thoughts on “Agrese v oáze klidu”

  1. Nebyl to náhodou člověk, který chtěl kandidovat na starostu obce?

    1. No vlastně ano. 🙂 Neuvěřitelné, že.
      Když to tak shrnu, tak nejhorší vlastně bylo to, že nechtěl nic slyšet ani vidět, když mu majitelka vysvětlovala, že nejde o nic načerno, že má špatné informace. Hold pořád se tu nachází jednotlivci, kteří raději uvěří pomluvám než faktům. Ona ta pomluva je asi zajímavější než realita. Někdo umí zasazovat lidem do hlav nesmysly a někdo se ani nechce těch nesmyslů zbavit i když má příležitost.
      A tak si tu žijeme v našem AAAnabůstáně…

  2. Agrese těch frustrovaných se zvyšuje. Kde dochází argumenty, nastupuje hrubost, nebo dokonce síla? Před týdnem jedna taková bezvýznamná tylovská figurka dala průchod své nenávisti při cestě z hospody. Opilý, či zfetovaný vyřvával takové nechutnosti, jež nelze ani opakovat. O toto individuum se vůbec nezajímám. Nemám proč.
    Tito jedinci jsou tak zblblí a zmanipulovaní, že neví co činí a hlavně proč tak činí. Bojují za „spravedlnost“ starostky?
    Nebo to v obci dospělo už tak daleko, že si budeme muset nosit při sobě nějakou pistoli, nebo něco jiného na obranu?
    Je to smutné, kam až se situace dostala a to díky paní starostce a jejím kumpánům.

    1. První veřejné vyhrožování násilím bylo více jak před rokem. Kdy na zastupitelstvu nám bylo vyhrožováno fyzickým napadením přímo starostkou Šomodíkovou. A to v souvislosti s těmito stránkami. Pak to byli další příznivci starostky či rodina konšelů a tak je to dodnes.
      Zvláštní je, že „oni“ mohou pomlouvat, vulgárně urážet a vyhrožovat a „my“ i když žádné vulgarity, natož fyzické napadání, ke svému životu nepotřebujeme a nepomlouváme nikoho za zády, tak jako oni, nesmíme vyjádřit ani nespokojenost a to psaným způsobem, zde na rovinu a s podpisem.
      Těžko pochopit fungování takto vyčištěného mozečku.

  3. Po takové masáži mozku rejžákem, zůstávají ošklivé šrámy. A jelikož se jedná o mozek, většinou zůstávají celoživotní následky.

    1. Některé mozečky jsou natolik přizpůsobivé a nechají se tak leštit, že povrch mozku zůstane zcela hladký, bez jediného závitu. A šedá kůra mozková se čistícími prostředky zcela vytratí. Končí to tak, že vám zůstane v hlavě hladké bělounké tělísko o velikosti a tvaru měkkého pingpongového míčku.
      No a s tím pak už moc parády neuděláte. Ale můžete ještě někomu posloužit jako vojín do první linie boje, o kterém nic netušíte.

  4. Hrdina našeho příběhu, bojovník proti všemu, co je na černo a taky bojovník proti lžím a lhářům, si nakonec sám rád hodně vymýšlí. Vypustil historku, že byl u nás fyzicky napaden a to zezadu! Je to samozřejmě lež jako věž. Naštěstí tam bylo dost svědků, kteří trapné chování tohoto hrdiny pečlivě pozorovali. Každý čekal, co schytá za své hlasité vulgární urážky. Jinde by toho tolik nestačil pourážet. Naštěstí urážky takovýchto lidiček nevnímám urážlivě. Prostě to vnímám tak, že mi jen říkají, že mají nějaký existenční problém.
    Jiná situace nastává, když se mě někdo dotkne. To už je fyzické napadení. Překročení hranice. Atak. Reflexy z mládí, ruka vystřelí a pěst zasahuje. S tím se nedá nic dělat. Ale je to v pořádku i z hlediska zákona. Přiměřená obrana. A navíc se přece dožadoval razítka, ne?
    Ale něco pozitivního jsem také přece jen zaznamenal. Několik lidí si ověřovalo, jaká byla skutečnost přímo u svědků. Neuvěřili báchorce o napadení zezadu. Je fajn, že chtějí znát pravdu. Tak by to mělo být vždy. Ověřovat si, kdo co říká, je jediná cesta k poznání pravdy.

  5. Také jsem se ptala, cože se to odehrálo. A pravda je na straně Romana. Jen mě strašně udivila ta drzost, přijít k někomu, do jeho vlastního prostředí a začít tam vyřvávat a urážet. Taky ho mohla vyvést policie a měl by to s větší pompou. Může být rád, že za své chování dostal jen jednu pěstí.
    Že byl napaden zezadu? Jen hloupé odůvodňování toho, co provedl.

Komentáře nejsou povoleny.