Masopustem –  též fašankem, šibřinkami či ostatky (název se mění dle regionu) – bylo v minulosti nazýváno období od Vánoc do doby postní. Období, pro něž byly charakteristické zábavy, zabíjačky a jiné veselé kratochvíle. Později se název „masopust“ usadil na samém konci tohoto období, tedy pár dní před Popeleční středou, jíž začíná postní doba. V úterý před Popeleční středou obcházel po vsi průvod rozmanitých maškar, zpívalo se, tancovalo, hodovalo a celá veselice vyvrcholila večerní taneční zábavou. Odbitím půlnoci vše skončilo, lidé se rozešli domů a začala příprava na největší křesťanské svátky Velikonoce. Ta se naopak vyznačovala klidem, usebraností a postem – znamení toho, že o duši je potřeba pečovat ještě důsledněji než o tělo. Pokračování textu Lomnický Masopust →