Holoubci bílí, jež přisedli ku vráně,
zčernali.
Holoubkům, jimž ztemněly pernaté skráně,
spílali. 

Nevidí holoubek, nebo snad už vrána?
Přes zákal.
Jak v houfu vran bezpečně dožít se rána?
Zaplakal.

Zlou větev holoubek k sezení vybral si.
Nevěděl.
Při střelbě myslivců na nebe zíral si.
Nevzletěl…?!

Tělíčko bílé tu na zemi nachoví.
Krvácí.
Nikdo se již nikdy ten příběh nedoví.
Ač burácí.

Kdo přišel na hřbitov se slzou za tebe.
Nevěděl.
Proč černý holoubek už nikdy na nebe
nevzletěl.