Tak nám tu v Lomnici neznámí zločinci zbořili májku a to v noci na sobotu. Podle svědků se tento hanebný čin uskutečnil kolem druhé hodiny v noci, kdy bylo zaslechnuto túrování motorového stroje, pravděpodobně oné vražedné pily, kterou pachatel zaříznul do hladkého dřeva, které vydrželo hrdě stát téměř celý měsíc. Dvě, tři sekundy stačily, aby bylo zhoubné dílo dokonáno. Májka dopadla na zem tiše a bez hlesu. Vzápětí noční ticho přerušil zbrklý a prudký rozjezd automobilu vyděšených lumpů, kteří co nejrychleji zbaběle prchali z místa činu a to směrem na jih.
Nicméně akci Kácení máje to neohrozilo. Bylo těžké vysvětlovat dětem důvody lidské zlovůle. Proto byla májka postavena znovu, aby mohla být sťata tentokrát již legálním způsobem.
3 thoughts on “Boření máje”
Komentáře nejsou povoleny.
Jak tak čtu po internetu. Nejsme jediní, kdo zažil tuto ostudu. Nějak se znovu rozmáhá zvyk kácení májky. Jsou k tomu i debaty mladých jak to udělat, kdy to udělat, jak nedostat přes čuňu atp. 🙂 Berou to jako sport. Tradice stavění, byla vždy spojená s hlídáním i s bořením a zcizováním vrcholku. Hold nastává doba, kdy se bude muset májka hlídat. Mládenci spolu s děvčaty (či slivovicí) se budou opět tulit v měsíčním stínu májky při květnové noční hlídce.
Pocházím ze Slovácka a tam je stavění máje velkou událostí. Od chvíle, kdy se postavila, musela se každý den hlídat. Někteří hlídali do půlnoci, jiní od půlnoci. Protože mládenci z vedlejších obcí si na ni brousili zuby. Pokud se jim podařilo májku skácet, byla to pro místní velká ostuda. Ti si ji pak museli vykoupit vínem, slivovicí nebo penězi.
Že se pokácí tímto způsobem je ostuda pro obě strany. Pro ty, co ji tajně uřezali, ale i pro místní, že ji neuhlídali.
Pokácení byl vlastně vandalismus, protože tu cennou trofej si neodnesli, aby ji mohli nechat zpětně vykoupit. Anebo ji chtěli seknout, ale někde něco vrzlo a plné kalhoty jim to nedovolily dokonat. Ostuda pro obě strany. 🙂