Tak jsme tu měli po dlouhé době Josefovskou zábavu. Lidí bylo tak akorát. Nebyla tlačenice. Nebyly dlouhé fronty na pivo, guláš a panáčky. A byl dostatek místa pro taneční odvaz. Čepovalo se Pokračování textu Postřehy ze zábavy
Archiv rubriky: Sdružení pro Pavlínu Kocourkovou
Sdružení pro Pavlínu Kocourkovou
Buďme lepší než Roudno
Jedním z naších cílů na volebním programu bylo i to, abychom ve spolupráci s občany hledali efektivnost využití sběrného dvora a dokázali přitom zvýhodnit občany, kteří odpad separují.
Hledali jsme cestu, jak začít, jak lidi oslovit, jak získat peníze za třídění odpadu zpět do obce. A našli jsme toto – V Moravskoslezském kraji každoročně probíhá soutěž O keramickou popelnici, ve které obce a města Pokračování textu Buďme lepší než Roudno
Role zastupitele
Rozhodla jsem se, že bych v rámci informovanosti občanů měla začít také psát. Jako první téma volím pojem zastupitel a jeho práce pro obec (mluvím za sebe). Jsem dobrý zastupitel? Použiji slova Mgr.Hamplové. „Profesionální zastupitel je ten, který má ve svém rozhodování na mysli především zájem své obce (bez ohledu, zda se mi to líbí anebo ne), který se orientuje v předkládaných materiálech, který zná svá práva i povinnosti, který si dokáže utvořit vlastní názor, vyslovit jej a prosazovat, naslouchá názorům všech občanů. Zná zákon o obcích alespoň v tom základním, ví, co si vůči němu může dovolit úředník, jaká práva mají občané, zkrátka – není apatickým členem zastupitelstva obce, který zvedne ruku automaticky pro všechno, co je mu předloženo. Profesionální zastupitel je v neposlední řadě člověk, který svým vystupováním získal přirozenou autoritu, respekt a vážnost, a který je ostatním dobrým kolegou“. A protože se člověk zastupitelem nerodí, musela (a chtěla) jsem si toto vše nastudovat.
Nesouhlasím s tvrzením, že dobrý zastupitel je ten, který Pokračování textu Role zastupitele
Pour Feliciter 2015
Jako leader sdružení pro Pavlínu Kocourkovou přeji za celé sdružení všem občanům Lomnice vše nejlepší v novém roce 2015. Splnění všech přání a nadějí…
Slavnostní rozsvěcování vánočního stromečku
V neděli 30.11. se konalo již tradiční slavnostní rozsvěcování vánočního stromečku. Tento rok byla tato akce rozšířená o lampionový průvod dětí základní a mateřské školy. Sešlo se nás i přes nepřízeň počasí docela dost. Děti z dramatického kroužku pod vedením paní Mgr. Mrtvé předvedly pěkné představení, spolu s dětmi se základní školy jsme si zazpívali koledy, popíjel se punč a čajík, něco se zoblo, a nakonec děti svým pokřikem rozsvítily stromeček. Myslím, že všichni odcházeli domů spokojení i když asi i pěkně promrzlí 🙂 ale určitě příjemně svátečně naladění.. 🙂 a už se zase těšíme na Ježíška!
Rozhovor s paní Kocourkovou
ad: Paní Kocourková, mohla by jste nám, pro naše čtenáře, o sobě něco zajímavého povědět?
pK: Co jako myslíte? Nic zajímavého mě nenapadá.
ad: Můžeme začít třeba přehledem vaší kariéry.
pK: Začala jsem pracovat jako účetní v Kovohutích, přitom jsem vystudovala vysokou školu v oboru ekonomika. Potom jsem povýšila na vedoucí účtárny, dále pak na vedoucího ekonomického úseku. K tomu mi přibyly další oddělení jako conrolling a informatika. No a potom jsem v Kovohutích dlouhá léta působila jako ekonomický ředitel. Přitom jsem dalším studiem managementu na prestižní univerzitě VUT získala titul MBA. Po odchodu z AL INVESTu jsme s manželem založili firmu MicroTeam, která se zabývá poradenstvím v oborech informatika a ekonomika. Zpravidla jsou našimi zákazníky větší firmy a nadnárodní korporace. Příští rok naše firma oslaví deset let od svého založení.
ad: To je docela hezká kariéra, proč tedy najednou kandidatura na starostku v nějaké malé vesničce?
pK:
Nekandidovala jsem na starostku, ale jako leader sdružení do zastupitelstva. Starostu volí až zastupitelstvo. A je fakt, že jsem nikdy neměla ambice stát se veřejným činitelem, nebo vůbec kdy vstoupit do politiky. Ale okolnosti mě vlastně donutily.
ad: Jaké okolnosti vás mohly donutit?
pK: To je na delší vyprávění.
ad: Prosím, vyprávějte.
pK: V roce 2003 jsme si v Lomnici koupili chaloupku, nebyla sice perníková, ale líbila se nám. Postupně jsme si ji opravili a nakonec se do ní přestěhovali natrvalo. Ve vesnici jsme si v té době užívali přátelskou atmosféru. Lidé v obci byli velice milí, ochotně nám pomáhali s úpravami chaloupky. Když jsme něco potřebovali po obci, tehdejší starosta ing. Jelínek, nám vždy vyšel vstříc a nebylo nic problém. Takže jsme byli spokojeni po všech stránkách. Třeba i na tehdejší dny obce vzpomínáme moc rádi.
ad: A co se teda stalo?
pK: Nevím co se stalo, ale najednou začali být lidé ve vesnici nespokojení a někteří spokojení až moc. Začali se rozdělovat. Pro nás to začalo konkrétně tím, že pan Černota prodával starou stolárnu kousek od nás přes cestu a nějak se mu to nedařilo. Kdo by taky chtěl takovou zříceninu. Tak jsme začali přemýšlet, co by se s tím dalo dělat, aby jsme na to nemuseli koukat. Školící centrum, nekuřácká hospůdka, posilovna, relax nebo něco takového. Pozemky k tomu nebyly žádné, dokonce celá stavba stála na pozemku obce, a tak jsme zašli za paní starostkou Šomodíkovou. Chtěli jsme vědět, zda nebude problém pozemky kolem stolárny získat. Jinak by ta investice samozřejmě ztratila smysl. Dostali jsme od paní starostky ujištění, že žádný problém nepředpokládá, protože obec nemá žádné záměry s těmito pozemky. Tak jsme to s tímto příslibem koupili.
ad: Rozumím tomu správně, že jde o ty pozemky, které do teď nemáte? Ty, které vám minulé zastupitelstvo zamítlo? A kvůli kterým jste šla do komunální politiky, jak tvrdí zlí jazykové?
pK: Ano, jsou to ty pozemky. A jeden z důvodů opravdu byla osobní zkušenost z práce zastupitelstva právě v tomto konkrétním případě, kdy mi prostě došlo, že většina tehdejšího našeho zastupitelstva, včetně paní starostky, nejsou asi správní lidé na správném místě. Hledali problémy tam, kde nejsou a neviděli problémy tam, kde jsou. A tam jsem pochopila podstatu problému, která spočívá v ochotě pracovat jako zastupitel. Většinou vhodní kandidáti, kteří by mohli obci pomoci k rozkvětu, nejeví dostatečný zájem o práci v zastupitelstvu, ale starají se o své firmy, rodiny, o své zájmy apod. Stejně tak jako já. A tak jsem si řekla, že vlastně musím změnit svůj přístup a že je to vlastně i má povinnost pokusit se něco změnit v místě, kde chci žít a nenechávat to jen na ostatních. Zároveň jsem vnímala, že vesnice je rozdělena na dva tábory. Nepátrala jsem, kdy a proč vznikly, ale vadilo mi, že energii, kterou bychom měli dávat do rozvoje obce, věnujeme nesmyslnému počínání. Z principu se mi jakékoli spory jeví vždy jako kontraproduktivní a nepříjemné, jsou plné pomluv a lží. A zjistila jsem, že nejsem sama, komu se to nelíbilo. Proto jsme založili volební sdružení a šli do voleb vlastní cestou a to středem, aniž bychom se přikláněli k jedné z těchto stran. Chtěli jsme jen změnu. A aby se do zastupitelstva dostalo více lidí s dostatkem rozumu, tolerance, bez zášti a podobně
ad: A to se povedlo?
pK: Dle mého názoru ano, dopadlo to nad naše očekávání. Jeví se mi, že obměna šesti členů zastupitelstva je dobrým základem pro to, aby zastupitelstvo bylo schopno rozumně a věcně rozhodovat ku prospěchu všech občanů.
ad: Ale paní starostka Šomodíková je tam zase.
pK: Ano, jsem si vědoma, že starostou je představitel jednoho ze zmiňovaných táborů, což bude dělat problémy a ubírat síly všem, ale budeme ji nablízku s radou i kritikou. Musíme respektovat volbu starosty. Starosta je odpovědný zastupitelstvu, to je potřeba si uvědomit. Práce pro obec je služba, nejsme ve feudalismu, kdy občan neměl na výběr. Takzvaný element zla, časem vždy vyplave na hladinu. Podstatná změna je ale v tom, že občané, kteří se v minulosti cítili být odstrčeni, nyní ví, že mají v zastupitelstvu někoho, kdo se jich zastane.
ad: Tak vám děkuji za rozhovor a zase někdy příště.
Předpoklady pro starostu (obec Jílová)
Citace z internetu:
„Pokusili jsme se je (předpoklady) sestavit za sebou podle našich priorit a důležitosti:
- Organizační, manažerské a řídící schopnosti prověřené praxí
- Zkušenosti s vedením firmy, úřadu, organizace, spolku
- Jasná vize rozvoje města – jen opravy a údržba současného stavu nestačí
- Slušnost, bezúhonnost – vede spořádaný rodinný život
- Pracovitost, cílevědomost, nasazení
- Ctižádostivost, vytrvalost v plnění úkolů, kreativita
- Otevřenost, vstřícnost, schopnost přijímat i jiné názory
- Komunikační schopnostmi, umění jednat s lidmi
- Nejlépe vysokoškolské vzdělání
- Neúplatnost, finanční nezávislost na platu starosty
- Rozhodnost, neústupnost, důslednost
- Reprezentativní vystupování, znalost etikety
- Zájmy města staví před zájmy osobní a skupinové
- Ctí pravidla, i ta nepsaná, hraje se všemi otevřeně a fér
- Má cit pro spravedlnost a má sociální cítění
- Co slíbí, to splní – nevymlouvá se na okolnosti a na jiné
- Spolupracuje s odborníky na řešení problémů, nechá si poradit
Z takto získaných informací jsme zjistili, že někteří kandidáti nemají na tak významnou veřejnou funkci odpovídající vzdělání (………………..) ani řídící zkušenosti z praxe, nebo se k dřívějšímu zaměstnavateli nezachovali slušně (……………..) stále se na něco či na někoho vymlouvají (………………), dávají obecné sliby (……..) nebo slibují něco, co nemohou splnit (……….), utajují různé informace (……………………), protěžují své známé a kamarády na úkor schopnějších (…………………). Pro mnohé by pak funkce starosty byla jejich kariérním vrcholem a největším zdrojem příjmů.“