V sobotu 8.4. jsme si udělali výlet do města Albrechtice na rozhlednu. Ráno jsme se probudili do uplakaného počasí. Je zataženo, mží a fouká studený vítr. To nás neodradilo, protože jsme vždy odhodlaní vyrazit za každého počasí. Jsme totiž otužilí šlapeťáci. Původně jsme měli jet vlakem. Ale nakonec jsme jeli „naším“ minibusem, který právě pro tyto potřeby byl pořízen majiteli Spolkového domu. 

Nálada je výborná, počasí se lepší – za Bruntálem dokonce prosvítá sluníčko. Ve městě Albrechtice jsme zaparkovali a vydali se do kopce na rozhledu Hraniční vrch, kterou jsme viděli nad stromy. Cesta je asfaltová, různě se klikatí. Sluníčko se na nás směje, za to vítr nám nepřeje. Je studený a leze pod bundu. Stoupáme stále výš a výš. A už jsme nahoře.  Rozhledna před námi je celá železná, zajištěná lanovím. Vrháme se na výstup 149 schodů. Na vrcholu je velká plošina, ze které je bezva výhled do kraje. Stojíme nahoře, kochám se výhledem, silný vítr nám pročesává vlasy a mám pocit, že se trochu kymácím.

Proto spěchám zpět na zem. U rozhledny je pěkné posezení, sedli jsme si, posilnili jsme se ze svých zásob a spěcháme dolů k minibusu. Cestou dolů jsme se zastavili v Linhartovech na zámku, který byl bohužel ještě zavřený.  Tak jsme se alespoň pokochali zámeckým parkem. A hurá na oběd.

Na zpáteční cestě jsme ale nenašli žádnou otevřenou restauraci, dokonce i U žida byla zavřeno. Tak jsme se museli najíst až v Bruntále. Do Lomnice jsme dorazili po čtvrté hodině a rozprchli jsme se s vědomí, že výlet se vydařil a počasí nám přálo. Už teď se těšíme na další výlet.

Fotogalerie s možností prezentace zde.