I když je právě neutěšené počasí, stejně je jaro bezesporu nejkrásnější roční období. Příroda se probouzí se vším všudy. Prvním z keřů, který rozkvétá už v polovině března, je lýkovec jedovatý, během jeho odkvétání se začínají luční květiny rozvíjet do květů a stromy nezůstávají pozadu. Čerstvě zelené odstíny lístků stromů, jejich květy, modrá obloha s ranním oranžovým sluncem, rosa uchycená na vláknech pavučin skvěle dokreslují nádherná jarní rána. Melodie v podání sborů zpěvného ptactva jsou neodmyslitelnou součástí těchto poetických scenérií. 

   Kolem řek, horských potoků a bystřin již hnízdí skorci, začíná hnízdit konipas horský, konipas bílý, na naše řeky se vracejí nekrásnější z našich vodních ptáků ledňáčci říční. Na řekách a rybnících se již líhnou kačenky, mláďata naší nejznámější kachny březňačky. Hnízdí různé druhy potápek – potápka roháč, potápka černokrká. Rackové o sobě dávají vědět svým nepřeslechnutelným pronikavým křikem. Na projížďky po hladině rybníků si mladé s sebou berou lysky černé. Na svá hnízdiště se postupně vrátil čáp černý a čáp bílý. Mokřady ožívají různými druhy žab, u nás jsou k vidění ropucha obecná a skokan zelený. Málo známá, velice vzácná ropucha krátkonohá, našim zrakům skrytá, se bohužel vyskytuje jen ve starých pískovnách na západě Čech. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři, každý by si měl dávat pozor, kam při toulkách přírodou šlápne. Na vyhřátých místech se můžeme potkat se zmijí obecnou, slepýšem křehkým, ještěrkami živorodými a obecnými. Škoda že jsme v našem okolí ochuzeni o ještěrky zelené, nádherně zbarvené tvorečky žijící jen ve středních Čechách a na jižní Moravě.

   V lesích je to podobné, datlové, strakapoudi, brhlíci, sýkorky, střízlíkové, šoupálci, mohl bych jmenovat, a stránka by nestačila. Ale na dlouhozobku – sluku lesní zapomenout nesmím. Myslivci při večerním slučím tahu zažívají nádherné vítání jara. Když den usíná, ptactvo končí se svými melodiemi, na obloze se objeví večerka a najednou vás z tichého rozjímání probere slučí kvorkání, nad hlavou nepravidelným rychlým letem přetáhne sluka, dvě, tři a ztratí se před vámi někde v lesních porostech. Vzrušující moment, myslivec čeká na další, a to je to pravé myslivecké přivítání jara.

   Zvěř spárkatá se chystá k brzkému kladení mláďat. Zvěř škodná, například lišky, mají potomstvo v norách, poznáme to podle jejich zvýšené denní aktivity lovu. Veverky ožijí svou hbitostí a skvěle doplňují tento nádherný koloběh zvířecího života. Pro otevřené oko člověčí a jeho sluch vnímající veškeré zvuky v přírodě je to uklidňující balzám. Fotograf či myslivec na takové období netrpělivě čeká celou zimu. Nevynechá příležitost být venku, v přírodě. Snaží se, aby mu ani jeden okamžik neunikl. Zkouší některý z těchto momentů zvěčnit, fotoaparátem či videokamerou, někdy stačí úžasný svět jarní přírody pozorovat dalekohledem, uložit si ho do paměti a večer, před spánkem, si ho jen tak v duchu promítat.

   Každé jaro se pokouším o nové záběry čerstvé přírody, někdy se podaří, někdy mi dělá problém najít něco netradičního. Mám moc rád fotografování jarní přírody a hlavně vodního ptactva. Navléknu prsačky, fotoaparát do rukou, vejdu do fotovoru a pomalu se snažím dostat k některým zástupcům vodní ptačí říše. Jsem prochladlý ze studené vody, ale záběry, které pořizuji, dobrodružství, které u takového fotografování a pozorování prožívám, mi okamžitě vracejí teplo do těla.

   Kamarád, který bydlí na druhé straně naší republiky, v Kadani, mi tuto příležitost každoročně nabízí a já se ji snažím v rámci možností využít. Ještě se mi nestalo, že bych přijel bez fotek a krásných zážitků. Droužkovické rybníky hostí mnoho druhů vodního ptactva, pro fotografy učiněný ráj.