9.9.1912 zemřel Jaroslav Vrchlický
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu – ale v duši věčný máj,
šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy,
šel pouští – a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí….
Jen několik slov o životě a díle tohoto našeho velikána.Jeho vlastní jméno bylo Emil Frída. Neznal, co je to rodinný život, jelikož byl ve čtyřech letech poslán od matky k strýci a více se domů nevrátil.
Studoval ve Slaném, v Klatovech a později vstoupil do arcibiskupského semináře v Praze. Tady však dlouho nepobyl a začal navštěvovat Karlovu univerzitu, kde studoval filosofii a románskou literaturu.
Je považován za jednoho z nejvýznamějších českých básníků.Cílem jeho díla bylo vytvořit poezii, která by se vyrovnala vrcholnému evropskému básnictví.
V roce 1901 jej spolu s Antonínem Dvořákem povýšil císař Fr. Josef I. do šlechtického stavu a jmenoval jej členem Panské sněmovny říšské rady ve Vídni, byl také členem Královské akademie v Padově, členem Tovaryšstva polského v Paříži atd…
Jinými slovy, byl to člověk nesmírně činný. Jeho pracovitost byla neuvěřitelná. Za svůj život napsal 90 sbírek poezie a přeložil na 100 knih. Mezi jinými také Goethova Fausta a Dantovu Božskou komedii.
Měl velký vliv na vývoj české literatury a na takové lidi je třeba vzpomenout.