Manipulátor- pokračování

Minule v článku MANIPULÁTOR jsem poukázala na 31 bodů charakterizujících tuto osobnost. Dnes to trochu rozeberu.

Manipulátoři jsou mezi námi, a dokonce zaujímají prestižní místa na sociálním žebříčku. Jsou lékaři, novináři, učiteli a většinou vykonávají povolání spojené s nějakým druhem moci. Ale najdeme je i mezi ženami v domácnosti nebo kadeřníky… Činnost, které se věnují, z nich manipulátory nedělá. Manipulace není výsadou žen nebo mužů. Manipulátoři se nevyskytují častěji na určitých místech. Působí ve společnosti, v rodině, v partnerských vztazích i na pracovištích.

Manipulátor je typ osobnosti, není to ten, kdo někdy užije taktiku manipulace. Jedná se o  narcistickou osobnost, která je z psychiatrického hlediska patologická. 

Je tedy zásadní rozdíl mezi být manipulátor a používat manipulaci. Ne, skutečně nejsme všichni manipulátoři, protože ti představují přibližně 3% populace. Zajímají nás však, protože systematicky způsobují značně devastující poškození 90% lidí ve svém okolí.

Psycholožka Isabelle Nazare-Aga v knize Nenechte sebou manipulovat popisuje dost častý typ lidí, kteří dokáží udělat svému okolí ze života peklo. Manipulátor je člověk s poruchou osobnosti, která nemusí být při prvním kontaktu rozpoznatelná, ale působí destruktivně na okolí a rozvrací jakékoliv vztahy.

Kniha Nenechte sebou manipulovat předkládá 30 znaků, které vykazuje chování patologického manipulátora, přičemž již při výskytu více než 10 znaků bychom měli být velmi na pozoru. Cítíte se vedle někoho nejistě, stísněně, ztrácíte sebevědomí, máte pocity viny a úzkosti? Pokud chcete vědět, zda máte co do činění s manipulátorem zkuste si tento test udělat. Při nižším počtu jak 10 znaků se jedná spíš o ojedinělé chování a postoje, které sice neblaze ovlivňují vývoj vašich vztahů, ale nelze hovořit o „manipulátorovi“.

Čím se manipulátor vyznačuje?

Manipulátor dokáže u druhého vyvolat pocit viny za pomyslná pochybení. Používá zdánlivě logická zdůvodnění a morální zásady, jimiž se ohání podle toho, jaký cíl si vytkl. Umí podivuhodně překroutit skutečnost a zcela zmást osobu, s níž hovoří. Má-li tato osoba sklon brát na sebe zodpovědnost nebo vinu za všechno možné, stává se okamžitě manipulátorovým oblíbeným cílem.

Manipulátor je mistrem v postupu zvaném „dvojitá vazba“ (double bind). Bohužel není jediný, kdo ji používá. „Dvojitá vazba“ je paradoxní komunikace, při níž jsou dvě navzájem si odporující zprávy vysloveny tak, že když vyhovíte jedné, neuposlechnete druhé. Například vám někdo vyčítá, že jste nevzdělaný, ale současně na vaši otázku (chcete se dozvědět víc o určitém tématu) odpoví: „Jen přemýšlej!“ Nebo: „Je úplně zbytečné něco ti o tom říkat, stejně se v tom nevyznáš!“ Narazili jste na typickou dvojitou vazbu – ať uděláte cokoli, vždycky budete mít pocit, že za nic nestojíte.

Manipulátor neustále kritizuje. Nepřímo nebo zcela otevřeně. Obrací se přímo na vás nebo využívá prostředníky. Protože dokonalost neexistuje, je tu on, aby na to upozorňoval… druhé! Hodí se každá příležitost, zkritizuje například i kvalitu rajčat, která jste právě koupili, punč, do kterého jste nedali pomeranč, jelikož ten byl ledový a lidé si to nepřáli.Všechno jste udělali špatně. Nebo používá vět typu:  „Já ti to říkám proto, že to s tebou myslím dobře“.

Jeho psychický život je zřejmě úzce spojen se „snižováním hodnoty druhých“, jako by si tak budoval vlastní „zdraví“. Lze ho přirovnat k člověku, který se topí a tlačí pod vodu hlavu svého zachránce, aby sám přežil. Jako by život a vztah k druhým byl jen věčný boj. K dosažení svých cílů neváhá použít lichotek a pochval (je trpělivý, dokáže čekat dlouho, dokonce i velmi dlouho). Některé jeho pochvaly jsou upřímné, ale mohou se obrátit proti vám. Snaží se zmocnit toho, co nemůže mít – dobrých vlastností svých bližních, nadání, úspěchů

Manipulátor se s oblibou staví do role oběti. Prohlašuje, že je obětí neschopnosti druhých. „Tomu nerozumím a nikdo mi nepomůže na všechno jsem sám“. Důležitá slova – tomu nerozumím.
Snaží se vykroutit ze zodpovědnosti a svaluje vinu na druhé.

Manipulátor se snaží zbavit zodpovědnosti, jestliže ztrácí kontrolu nad řešením nějakého problému. Svaluje zodpovědnost na druhé nebo na cokoliv jiného. Pokud se vše „obrátí k dobrému“, stále zdůrazňuje, že na tom má své zásluhy.“ Já, já, já, já…“

Někdy se stáhne do pozadí, je-li nutné učinit rozhodnutí, ale bude první, kdo vám vyčte, že jste nedospěli k očekávaným výsledkům.

Manipulátor hovoří, ale nekomunikuje autenticky. Nanejvýš vyjádří své sdělení ironicky a nepřipustí dialog. Překrucuje a interpretuje slova druhých, aniž by se jich zeptal a ověřil si jejich záměry a úmysly.

Uniká z diskusí, často převede řeč jinam (dá jí jiný obsah i smysl) a jeho protějšek už pak nerozumí ničemu. Neformuluje svou žádost jasně, ale raději položí otázku oklikou, aby mohl na základě odpovědi druhého dojít k závěru sám.  Při diskusi dokáže dokonale „mlžit“ a přivolí k ní jen tehdy, pokud předem ví, že z ní vyjde vítězně. Nesnáší, abyste dělali jakékoli poznámky na jeho účet, kritizovali ho nebo mu dokonce něco odmítli. Mlčí-li, znamená to, že v sobě něco dusí a obrací to zprava zleva, nebo kalkuluje. I nejmírnější kritika v něm vyvolává silnou úzkost, kterou se pokouší zakrýt jedovatými poznámkami na vaši adresu. Cítí-li se v ohrožení a bojí se, že ke svému cíli nedospěje, sáhne někdy ke skrytému, či otevřenému vyhrožování . („Uvědom si, že Ti to taky nemusím prodat“; „Můžu to nahlásit vyšším orgánům“, nebo to přímo uskuteční; “ Uvědom si v čím bytě bydlíš“; „Stačí telefon a jsi bez práce“ …..

Postupné rozštěpení pracovního týmu, rodiny nebo skupiny přátel po příchodu manipulátora by nás mělo přimět k zamyšlení. Manipulátorovi „vadí“ lidé kolem něj, kteří si dobře rozumějí. Dokáže tedy vyvolat podezřívavost a nedorozumění, jinak řečeno, zasívá svár, rozeštvává. Nesoulad se projevuje poznenáhlu a většinou nikdo nedokáže určit, odkud vlastně pochází.

Je manipulátor nestálý a náladový? Zcela určitě. Manipulátor dokáže měnit chování, postoje způsob řeči, názory i rozhodnutí  podle toho, zda je právě s tím nebo oním člověkem. Náhle měnívá mimiku, úsměv i intonaci, dokáže uronit slzu, ale jeho podivnou metamorfózu jsou schopni rozpoznat jen ti, co ho dobře znají. Manipulátor jeden den něco sdělí a za tři dny se lze od něho dozvědět úplný opak. Jestliže na rozpor upozorníme, je možno očekávat, že kategoricky popře, že změnil názor, a ještě nám vyčte, že jsme předtím nic nepochopili nebo se přeslechli. Nemáme-li svědky, může se nám dokonce stát, že zapochybujeme, zda nemáme vadu sluchu. Manipulátor je hotový mistr v umění lhát. Zdá se, že si ani neuvědomuje, v čem všem a jak často lže a předstírá. Neznamená to ovšem, že si to nikdy neuvědomuje.

Pokud se domníváme, že máme co činit s manipulátorem, snažme se mít stále na paměti uvedené charakteristické znaky. Díky nim se lze postupně naučit rozpoznávat některé projevy spojené s tímto typem osobnosti. Určit takovou patologickou osobnost opravdu není snadné.

Tím spíš, že masky těchto lidí jsou leckdy mnohem příjemnější, než by se zdálo z vyjmenovaných charakteristických znaků. Nejčastěji se vyskytují tyto masky: sympatický, okouzlující, altruistický, vzdělaný, empatický, nesmělý a nakonec ta, kterou lze rozpoznat nejsnadněji – diktátor (nepříjemná maska).

Jak uvádí kniha Nenechte sebou manipulovat, s těmito vyšinutými lidmi lze prožívat i příjemné chvíle. Právě proto jsou lidé v jejich okolí zmatení a destabilizovaní, když nastane nevysvětlitelný obrat. Většina ostatních lidí nemůže pochopit, že by člověk (například) tak milý mohl být „manipulátor“ nebo „manipulátorka“. Protože to nechápou, hledají vysvětlení jinde. Mnohdy tedy je velmi těžké přesvědčit oběti (lidi, kteří měli nějaký vztah – partnerský, rodinný, společenský nebo pracovní – s hluboce narušenou osobou), aby si uvědomily klamná zdání, za nimiž se manipulátor skrývá.

Manipulátor a empatie

Empatie je vcítění se do prožitků druhého člověka. Tato vlastnost je dobrá, ale ne vždy prospěšná. Většina lidí by na otázku jestli si myslí, že empatie je dobrá vlastnost, nebo špatná, jednoznačně odpověděla, že velmi dobrá. Jestli je to dobré, nebo ne, to určí až to, jak s touto svojí vlastností člověk naloží. Pokud ji využije k tomu, aby druhého lépe pochopil a tak mu mohl účinněji pomoct, pak je to jistě výborná a velmi užitečná vlastnost a lidé, kteří takto jednají, jsou u ostatních oblíbení.
Podívejme se ale na  tu druhou, „špatnou“, empatii. I v tomto případě má člověk schopnost vcítit se do druhé osoby, ale tím všechna podobnost končí. Takoví lidé totiž zneužijí tuto vlastnost k tomu, aby se dostali nějakému člověku ´pod kůži´ a to právě tím, že vyjadřují soustrast a říkají to, co chce ten druhý slyšet a co mu jiní neřeknou. Tímto si získá důvěru a zatím nic netušící budoucí oběť se začne takovému člověku stále více svěřovat a má pocit, že je jí ten člověk velmi blízký a že je u něj v bezpečí. Jenže to je obrovský omyl, v chování takového empatika není ani trošku lidskosti – a to je ten rozdíl mezi ´dobrou´ a ´špatnou´ empatií! Takovýto člověk svoji vlastnost využívá k tomu, aby druhého zmanipuloval přesně podle svých požadavků, ale jeho oběť dlouho nic netuší, protože by ji nenapadlo, že tomu, kdo ji tolik podržel, když to potřebovala, na ní ani trošku nezáleží a chce ji jen využívat. Jenomže čím déle takový vztah trvá, tím více se prohlubuje a dostat se od takového člověka pryč je stále těžší a těžší, až to nakonec může dojít tak daleko, že i když už oběť ví, že je obětí, přesto se nemůže dostat ze spárů svého trýznitele. Celou situaci ještě ztěžuje fakt, že empatický člověk využívá své vlastnosti vcítění se do druhého po celou dobu trvání a čím déle svoji oběť  zná, tím lépe se do ní může vcítit a soucitit s ní. Takto vnitřně přivázaný člověk se pak bojí, že už nenajde nikoho, kdo by byl tak citlivý a vnímavý a empatik tento pocit u své oběti ještě krmí, podporuje a zvyšuje.
Psycholog a pracovník Fondu ohrožených dětí PhDr. Zdeněk Papoušek napsal: „Vysoká míra empatie se dá dobře využít i zneužít, podobně jako vysoká inteligence. Je to jako se vším ostatním. Čím lépe nabroušený nůž, tím lépe ho použiješ k lepšímu ukrojení chleba nebo k vraždě.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Manipulace

 

One thought on “Manipulátor- pokračování”

  1. Další fantastický příspěvek. Měl by to nastudovat každý. Aby manipulátora dokázal snáze rozpoznat. Podle uvedené statistiky jich může být jen v naší obci 15. Jen sedm procent dokáže odolat. Alarmující!
    Často se stávají úspěšnými prodejci („viz. „Šmejdi“). A nedej bože, dostanou-li se k moci… jako třeba jejich král Adolf Hitler.

Komentáře nejsou povoleny.