Mzdy zaměstnanců obce

ÚŘADY, KRAJE, OBCE, VEŘEJNÉ INSTITUCE A JINÉ TZV. POVINNÉ SUBJEKTY MUSÍ DLE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM, POSKYTOVAT INFORMACE O PLATECH A ODMĚNÁCH SVÝCH ZAMĚSTNANCŮ A DALŠÍCH OSOB PLACENÝCH Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ

Tohle je nadpis článku z webu Nejvyššího správního soudu. Celý si jej můžete přečíst zde

Rozšířený senát vyložil, proč je svobodný přístup k informacím klíčový pro kontrolu veřejné a politické sféry a převažuje nad ochranou soukromí těch osob, o nichž se informace o jejich platech požadují:

Každá moc, i demokratická, korumpuje, a čím méně je kontrolována, tím větší je nebezpečí jejího zneužití. Kontrola prostřednictvím takových institutů, jako je § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím, má řadu výhod, které ve svém souhrnu významně brání zneužívání veřejné moci a posilují demokratickou legitimitu politického systému. V první řadě se na kontrole může podílet každý, a to přesně v té míře, v jaké se rozhodne být aktivní. Nikdo není vyloučen, každý má možnost se ptát a dozvědět se. To již samo o sobě posiluje vztah veřejné moci a občana, brání rozdělení na „my“ a „oni“ a posiluje vědomí veřejnosti, že veřejná moc není účelem o sobě či prostředkem mocných k udržení jejich výsad, odcizeným od občanské společnosti, nýbrž nástrojem občanů, tvořících politickou obec, k prosazování obecných, společně sdílených zájmů a cílů.

Dalším účelem je, že zjištění získaná prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím mohou sloužit k účinné sebereflexi veřejné moci. Naznačují-li tato zjištění, že veřejná moc hospodařila způsobem, který je nezákonný, nehospodárný, nemravný, nerozumný či v jiných ohledech nepatřičný, může to vyvolat reakci veřejnosti či příslušných orgánů a v důsledku toho i patřičnou korekci v chování veřejné moci.

Konečně nelze podcenit ani preventivní účinek zákona o svobodném přístupu k informacím. Samotná skutečnost, že veřejná moc může být vystavena dotazům z řad veřejnosti, které je povinna zodpovědět, ji zpravidla povede k tomu, aby se chovala řádněji, než kdyby se veřejné kontroly nemusela obávat,shrnul určující hodnotová východiska přijatého rozhodnutí předseda rozšířeného senátu Josef Baxa.

Rozšířený senát zároveň odmítl obavy, že zveřejňováním informací o platech mohou být zaměstnanci ve veřejné sféře poškozeni: „Informaci o výši platu (…) zaměstnance placeného z veřejných prostředků (…) nelze považovat za informaci, která by jej v případě zveřejnění difamovala nebo jinak snižovala jeho lidskou důstojnost, neboť sama o sobě výše platu žádný negativní informační obsah nemá. Plat je v typové i v individuální rovině odrazem hodnoty zaměstnavatelem „kupované“ práce a rámcově by se platy obdobně zdatných zaměstnanců v obdobných pozicích za obdobných podmínek měly sobě blížit. (…) Získat negativní konotaci může informace o platu zásadně jen za situace, kdy je plat poskytován jinak než podle zákonných pravidel, například neadekvátně vysoký, neodpovídající skutečné povaze vykonávané práce a zastírající skutečný stav věcí.“

Ani nebezpečí závisti nemůže být důvodem informace neposkytnout: „Závist jako lidská vlastnost vyvěrající z malosti duše není něco, čemu by se dalo právními prostředky čelit; jí musí čelit ti, kteří jí podléhají, svým mravním úsilím, a ti, kteří jsou jejím terčem, svojí trpělivostí, vnitřním klidem a odvahou. Obrana před závistí utajováním informací jen proto, aby se nemohly stát jejím zdrojem, by často vedla jen k prohloubení závisti na základě nepodložených dohadů a spekulací o výši platů poskytovaných z veřejných prostředků. Naopak, „sluneční svit“ informovanosti o platech placených z veřejných prostředků může mnohé přehnané představy o platech ve veřejné sféře rozptýlit.“

Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků (a jakýchkoli jiných osob placených za svoji činnost nejrůznější povahy z veřejných prostředků) se zásadně poskytují a jen výjimečně neposkytují. V pochybnostech je třeba se přiklonit k poskytnutí, a nikoli k neposkytnutí informací, zdůraznil soudce-zpravodaj Karel Šimka základní poselství rozsudku rozšířeného senátu.

2 thoughts on “Mzdy zaměstnanců obce”

  1. U nás v obci se však nedozvíte nic. Dokonce si koupíme vyjádření od doktora práv, aby jsme nemuseli nic „vyzradit“.
    Počtěte si zde.

  2. Na třech stránkách je opsané rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. To však my známe. Ale pravdou je, že máme POCHYBNOSTI o platech některých zaměstnanců, zda jejich výše odpovídá skutečně odvedené práci, které jsou poskytovány z veřejných prostředků. Paní starostka s panem místostarostou byli rozhořčeni, že jsem si podala stížnost proti odpovědi, kterou jsem na svůj dotaz dostala. Dokonce mě nabídli, nahlížení do mzdových listů zaměstnanců, několik let pozpátku. Nevím, zda k tomu měli souhlas zaměstnanců. O tom pochybuji. Moje stížnost zajisté také NEBYLA v zákonné lhůtě zaslaná na KÚ, jak říká zákon o svobodném přístupu k informacím, ale právníkovi. Příště si dám větší pozor!

Komentáře nejsou povoleny.