O svobodě slova

Svoboda slova – nejen v poslední době termín velice aktuální, populární a ze všech stran komentovaný. V konfrontaci s nedávnými událostmi na něj musel reagovat i papež František na tiskových konferencích při své apoštolské cestě na Srí Lanku a Filipíny. Díky tomu, že využil svobodu slova a dle svého svědomí a dobrého poznání o ní promluvil, si vysloužil u mnohých nepochopení, rozčílení a tvrdou kritiku. Mně osobně se jeho odpovědi ale velice líbily a pár jich ocituji:

„Se svobodou je nutné nakládat tak, abychom neuráželi. Co se týče svobody projevu, má každý z nás nejenom svobodu, nýbrž také právo vyslovit to, co myslí, aby napomohl obecnému dobru. Pokud kupříkladu poslanec nevysloví to, co si opravdu myslí a považuje za správné, nespolupracuje na společném dobru.“

„Teoreticky můžeme říci, že máme svobodu vyjadřování a ta je důležitá. V teorii jsme všichni zajedno, jsme však lidé a existuje umírněnost, což je ctnost lidského soužití. Nemohu neustále někoho urážet a provokovat jej, protože riskuji, že se rozzlobí. Riskuji, že bude reagovat nesprávně, ale lidsky. Proto tvrdím, že svoboda slova musí přihlížet k lidské realitě a musí být umírněná. Je to stejný způsob, jako říci, že má být slušná. Mírnost je lidská ctnost, která řídí naše vztahy. Mohu zajít až sem, odtud až tam.“

Při pročítání příspěvků na tomto jinak velice podařeném blogu mám občas dojem, že se zde hojně využívá svobody slova v takovém trochu dětsky pojímaném slova smyslu – mám svobodu, tak si mohu dělat co chci, říkat co chci, urážet koho chci a pořád dokola, protože mě to baví! Chybí mi zde ona lidská „umírněnost“, kterou moudře zdůrazňuje třeba právě papež František. Ctnost, která má řídit mezilidské vztahy. Je potřeba využívat slovo k napomáhání obecnému dobru a jeho budování.

Protože jak v rozhovoru uvedla i paní Kocourková, že spory jsou často vesměs kontraproduktivní a plodí jen lži a pomluvy, navrhuji obměnit téma některých příspěvků – z nactiutrhání a jedovatých pohádek k slovům, která budou budovat a na nichž se můžou stavět dospělé lidské a občanské vztahy.

2 thoughts on “O svobodě slova”

  1. Tady nezbývá, než souhlasit. Je vidět, že to psal inteligentní člověk se srdcem na pravém místě. Mluví zde sice o nedosažitelných ideálech, ale vnímám to jako směr, kam bychom se měli všichni vydat. Sám na sobě začínám pracovat. Svět je ale i zlý. Dovolil bych si na vás dotaz, jako na paní učitelku, něco z vaší branže. Co byste poradila dítěti, které je šikanováno, že má učinit.

  2. Děkuji za tento příspěvek. Myslím, že na těchto stránkách není nikdo urážen. Jen se věci, jedna za druhou, pojmenovávají pravými jmény.

    Mohamed:
    Věřící nebývá věřícím,pokud nepřeje jinému, co sobě přál.
    ještě bych dodala, že je mnoho náboženství, ale jenom jedna mravnost.
    Zdá se mi, že Vy patříte k dobrým lidem s ušlechtilým srdcem.
    Nezavírejte oči před nemravností i když je zahalena v rouchu beránčím.
    Chci Vám také poděkovat za to, co děláte pro děti. Přeji mnoho úspěchů.

Komentáře nejsou povoleny.