Byla doba, kdy mě naše starostka svým šlendriánem, či hloupostí iritovala. Člověk si ale zvykne na všechno. Teď už se jen bavím, vím, že cesta k informacím je u nás velmi trnitá a hned tak něco nedostanete i když na to máte právo. Ale trapasy, neponaučitelnost, bohorovnost a ostudy našich představitelů obce v podstatě působí zábavně. Taková tragikomedie. Těžko se dá uvěřit, že toto všechno je pravda. Nebýt oficiálních vyjádření krajského úřadu, nevěřil bych také, že je něco takového možné. 

Vzpomínáte na článek Veřejné prostředky III. Nechal jsem se okrást o víc jak tisíc korun, abych se konečně dostal k požadovaným informacím. Nepomohlo to, peníze si nechali a dali mi za ně nesmysly, které jsem nechtěl. Těžko pochopitelná arogance úřadu. A myslím, že to tak to vnímá i kraj. Znovu vysvětluje obci (povinnému subjektu) že informace musí poskytovat v souladu se zněním žádosti atd.
Tentokrát však kraj použil už i pojem „bezdůvodné obohacování“ obce na úkor občana. Také kraj již „pochybuje o pravdivosti tvrzení obce„. Kraj mi také přisvědčuje, že obec porušuje i základní zásady správního řádu. Tedy naše obec nepostupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy. Naše obec zapomíná že: „Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.“ A také se u nás rádo zapomíná, že „Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů“.

V zatím posledním rozhodnutí kraje je shrnutý celý tragikomický příběh: