Založení příspěvku

Zakládat příspěvky mohou jen registrovaní redaktoři.

  1. Přihlaste se. Vlevo černý sloupec úplně dole Přihlásit se. Potom vyplňte přihlašovací jméno a heslo. Po přihlášení uvidíte v pravém horním rohu své jméno. Tam se pak můžete i odhlásit.
  2. Trochu se vám změní prostředí. Nahoře nad titulním obrázkem klikněte na Akce – Vytvořit příspěvek. Nebo v zvolte „Administrace Webu“ a vlevo se zobrazí možnosti.
  3. Napište název příspěvku a pokračujte v psaní v těle zprávy. Pokud máte článek rozepsaný a ještě jej nechcete publikovat veřejnosti, můžete ho uložit jako koncept (tlačítko Uložit koncept vpravo nahoře v okénku Publikovat) a příště ho dopsat.
  4. Nezapomeňte přiřadit příspěvek do správné rubriky (sloupec vpravo, okénko rubriky).
  5. Jakmile jste s příspěvkem hotoví, může jej publikovat (modré tlačítko Publikovat)
  6. A je to.

Srstnatá zvěř z našeho a okolních revírů.

I když zde vidíme zvěř, kterou by v našem, nebo v sousedních revírech člověk nečekal, přesto se u nás objeví, například Rys ostrovid. Nemohu Vám zde napsat, kde jsem ke snímku přišel. Jen věřte, že i těmito honitbami občas tato šelma prochází a zanechává za sebou nesmazatelné stopy.  Pokračování textu Srstnatá zvěř z našeho a okolních revírů.

Už to začalo.

V Břízkách
Doplňování krmiva do krmelce – Břízky

Už to začalo, myslivcům doba intenzivního přikrmování zvěře a zvěři doba strádání. Jen na počasí a dlouhé zimě bude záležet, jak dlouho toto náročné období pro zvěř potrvá. Po nás, myslivcích, se vyžaduje ulehčit zvěři a pomoci jí, tyto zimní měsíce co nejlépe přečkat.

V Jezírkách
Krmelec v Jezírkách

Pomoc zvěři znamená, pravidelné přikrmování zvěře kvalitním krmivem. Před příchodem zimy krmelce zásobit, jak objemovým – senem, tak jádrem. Velice důležité je doplnit kamennou sůl do slanisek. Seno by mělo být ručně vyrobené, jelikož ručně nasušené seno, zaručuje velice dobrou a výživnou kvalitu. Obilí nesmí byt napadeno plísní a podobně. Měli bychom mít v zásobě nasbírané jeřabiny a připravenou letninu. Letnina představuje usušené kopřivy, nebo maliník. Takové druhy krmiva, jako je letnina, předkládáme zvěři hlavně před nastávajícím jarem, aby se lépe adaptovala na přirozenou pastvu a netrpěla průjmy.

Nad Vajglovem
Seník nad Vajglovem

To všechno máme zavezené a nachystané v krmelcích s příchodem podzimu. Stane se, že krmení v některých krmelcích nevystačí, pak musíme doplnit krmelce další dávkou. Při pravidelných vycházkách jen dosypáváme obilí do korýtek, občas načechráme seno v krmelci tak, aby zvěř měla možnost, vybrat si ze sena to nejlepší. Kdo má, přilepší zvěři suchým pečivem, jablky a podobnou dužinou, třeba řepou.

Nad Vajglovem 1
Doplňování kamenné soli

Přeji všem krátkou, mírnou zimu, hodně slunce a příjemné vycházky do přírody.

S pozdravem MYSLIVOSTI ZDAR

Naháňka na lišky 2014

22.11.2014

Rok se s rokem sešel a opět MS Výšina pořádá naháňku na lišky. Je to jeden ze společných lovů a také jeden z mnoha důvodů se sejít s kamarády myslivci před koncem roku. Bývá to takový myslivecký svátek, hony, naháňky a natláčky. V našem revíru připadá v úvahu právě naháňka na lišky. Pokračování textu Naháňka na lišky 2014

Mexiko očima MUDr. Schuberta

Dne 27. 11.2014 proběhla cestopisná beseda na téma „Mexiko očima MUDr. Schuberta“.
Cestovatelé jeli po cestách i „necestách“ a my jsme mohli vidět nejhlubší kaňon, katedrály, tržiště, výrobu tortil, obří kamenné hlavy. Kouřící sopka Popokatepetl je z důvodu bezpečnosti nedostupná. Na sousední sopku Iztaccihuati 5.230 metrů ( v indiánském jazyce – bílá žena – protože její vrchol je celoročně pokryt ledem ) se výpravě podařilo vystoupit.
Dále jsme byli svědky dramatického výstupu na nejvyšší horu Mexika Pico de Orizoba vysokou 5.610 metrů.
Také jsme viděli město duchů s pyramidou slunce a s pyramidou měsíce. V Mexiku se nachází také největší pyramida světa s délkou jedné strany základny přes 300 m.
Celá beseda byla perfektně připravená, jak projekcí, tak průvodním slovem, za což se patří poděkovat.

Aqua Azul Waterfalls kaskády - na seznamu UNESCO

Rozhovor s paní Kocourkovou

ad: Paní Kocourková, mohla by jste nám, pro naše čtenáře, o sobě něco zajímavého povědět?

pK: Co jako myslíte? Nic zajímavého mě nenapadá.

ad: Můžeme začít třeba přehledem vaší kariéry.

pK: Začala jsem pracovat jako účetní v Kovohutích, přitom jsem vystudovala vysokou školu v oboru ekonomika. Potom jsem povýšila na vedoucí účtárny, dále pak na vedoucího ekonomického úseku. K tomu mi přibyly další oddělení jako conrolling a informatika. No a potom jsem v Kovohutích dlouhá léta působila jako ekonomický ředitel. Přitom jsem dalším studiem managementu na prestižní univerzitě VUT získala titul MBA. Po odchodu z AL INVESTu jsme s manželem založili firmu MicroTeam, která se zabývá poradenstvím v oborech informatika a ekonomika. Zpravidla jsou našimi zákazníky větší firmy a nadnárodní korporace. Příští rok naše firma oslaví deset let od svého založení.

ad: To je docela hezká kariéra, proč tedy najednou kandidatura na starostku v nějaké malé vesničce?

pK:

Nekandidovala jsem na starostku, ale jako leader sdružení do zastupitelstva. Starostu volí až zastupitelstvo. A je fakt, že jsem nikdy neměla ambice stát se veřejným činitelem, nebo vůbec kdy vstoupit do politiky. Ale okolnosti mě vlastně donutily.

ad: Jaké okolnosti vás mohly donutit?

pK: To je na delší vyprávění.

ad: Prosím, vyprávějte.

pK: V roce 2003 jsme si v Lomnici koupili chaloupku, nebyla sice perníková, ale líbila se nám. Postupně jsme si ji opravili a nakonec se do ní přestěhovali natrvalo. Ve vesnici jsme si v té době užívali přátelskou atmosféru. Lidé v obci byli velice milí, ochotně nám pomáhali s úpravami chaloupky. Když jsme něco potřebovali po obci, tehdejší starosta ing. Jelínek, nám vždy vyšel vstříc a nebylo nic problém. Takže jsme byli spokojeni po všech stránkách. Třeba i na tehdejší dny obce vzpomínáme moc rádi.

ad: A co se teda stalo?

pK: Nevím co se stalo, ale najednou začali být lidé ve vesnici nespokojení a někteří spokojení až moc. Začali se rozdělovat. Pro nás to začalo konkrétně tím, že pan Černota prodával starou stolárnu kousek od nás přes cestu a nějak se mu to nedařilo. Kdo by taky chtěl takovou zříceninu. Tak jsme začali přemýšlet, co by se s tím dalo dělat, aby jsme na to nemuseli koukat. Školící centrum, nekuřácká hospůdka, posilovna, relax nebo něco takového. Pozemky k tomu nebyly žádné, dokonce celá stavba stála na pozemku obce, a tak jsme zašli za paní starostkou Šomodíkovou. Chtěli jsme vědět, zda nebude problém pozemky kolem stolárny získat. Jinak by ta investice samozřejmě ztratila smysl. Dostali jsme od paní starostky ujištění, že žádný problém nepředpokládá, protože obec nemá žádné záměry s těmito pozemky. Tak jsme to s tímto příslibem koupili.

ad: Rozumím tomu správně, že jde o ty pozemky, které do teď nemáte? Ty, které vám minulé zastupitelstvo zamítlo? A kvůli kterým jste šla do komunální politiky, jak tvrdí zlí jazykové?

pK: Ano, jsou to ty pozemky. A jeden z důvodů opravdu byla osobní zkušenost z práce zastupitelstva právě v tomto konkrétním případě,  kdy mi prostě došlo, že většina tehdejšího našeho zastupitelstva, včetně paní starostky, nejsou asi správní lidé na správném místě. Hledali problémy tam, kde nejsou a neviděli problémy tam, kde jsou. A tam jsem pochopila podstatu problému, která spočívá v ochotě pracovat jako zastupitel. Většinou vhodní kandidáti, kteří by mohli obci pomoci k rozkvětu, nejeví dostatečný zájem o práci v zastupitelstvu, ale starají se o své firmy, rodiny, o své zájmy apod. Stejně tak jako já. A tak jsem si řekla, že vlastně musím změnit svůj přístup a že je to vlastně i má povinnost pokusit se něco změnit v místě, kde chci žít a nenechávat to jen na ostatních. Zároveň jsem vnímala, že vesnice je rozdělena na dva tábory. Nepátrala jsem, kdy a proč vznikly, ale vadilo mi, že energii, kterou bychom měli dávat do rozvoje obce, věnujeme nesmyslnému počínání. Z principu se mi jakékoli spory jeví vždy jako kontraproduktivní a nepříjemné, jsou plné pomluv a lží. A zjistila jsem, že nejsem sama, komu se to nelíbilo. Proto jsme založili volební sdružení a šli do voleb vlastní cestou a to středem, aniž bychom se přikláněli k jedné z těchto stran. Chtěli jsme jen změnu. A aby se do zastupitelstva dostalo více lidí s dostatkem rozumu, tolerance, bez zášti a podobně

ad: A to se povedlo?

pK: Dle mého názoru ano, dopadlo to nad naše očekávání. Jeví se mi, že obměna šesti členů zastupitelstva je dobrým základem pro to, aby zastupitelstvo bylo schopno rozumně a věcně rozhodovat ku prospěchu všech občanů.

ad: Ale paní starostka Šomodíková je tam zase.

pK: Ano, jsem si vědoma, že starostou je představitel jednoho ze zmiňovaných táborů, což bude dělat problémy a ubírat síly všem, ale budeme ji nablízku s radou i kritikou. Musíme respektovat volbu starosty. Starosta je odpovědný zastupitelstvu, to je potřeba si uvědomit. Práce pro obec je služba, nejsme ve feudalismu, kdy občan neměl na výběr. Takzvaný element zla, časem vždy vyplave na hladinu. Podstatná změna je ale v tom, že občané, kteří se v minulosti cítili být odstrčeni, nyní ví, že mají v zastupitelstvu někoho, kdo se jich zastane.

ad: Tak vám děkuji za rozhovor a zase někdy příště.

 

Popis honitby Lomnice 40

MS Výšina má, jak již víte, pronajatou honitbu s názvem Lomnice 40. Tento revír má rozlohu cca 2102ha a zasahuje do ní pět katastrálních území. Samozřejmě Lomnice u Rýmařova, Ryžoviště, Břidličná, kouskem území Tylov a malým kouskem i Dětřichov nad Bystřicí.

http://apps.hfbiz.cz/apps/mysliveckyportal/honitby/view/

Tento revír, bohužel není nijak zvlášť úživný pro různorodost zvěře a volně žijících živočichů, (přesto se najdou lokality, kde se můžeme s různými živočichy potkat). Důvod je jednoduchý. Veliké travní plochy ke kosení luk, pastevní plochy pro skot z jedné i druhé strany Lomnice (např. Pálkova dolina až na Lomnickou špici) a žádná obdělávaná pole, nebo políčka, která by nabízela zvěři rozmanitost potravy a zároveň další krytinu, hlavně při kladení mláďat. Revír zahrnuje pár remízků i větších lesních porostů. Uvedu jen nejznámější z nich. Část lesa Slunečná, Lágry (mezi Lomnicí a Ryžovištěm) dále krásnou část revíru v Břidličné a to Jezírka.

Vodní plochy, třeba rybník nemáme, jen potoky. Jeden z nich je Polička, tekoucí z Ryžoviště přes Vajglov, který se vlévá do řeky Moravice v Břidličné, ta protéká naši honitbou stejně jen malou částí, dá se říci dokonce, už jen přes nehonební pozemky. Další potok vede Lomnicí a také na nehonebních pozemcích. Jediné vodní plochy máme v Jezírkách v Břidličné, na chov kachen nevhodné a už vůbec nevhodné k lovu této pernaté zvěře. Plyne s toho jediné, divoké kachny v revíru sice máme, ale vlastně na nehonebních pozemcích. Nevadí nám to, důležíte je, že jsou.

V této honitbě se chovatelsky hospodaří se srnčí zvěří. Je zde celkem v dobrém počtu zastoupen i zajíc polní, ale ne zase tolik, aby jeho počty splňovaly kmenový stav. V tomto revíru se mimo zvěře srnčí, loví prase divoké – sele a lončák. Máme i povolení k lovu vysoké zvěře a to v počtu tří kusů.

To jen stručně k honitbě.

Když vezmu přírodu v těchto katastrálních územích obecně, přesto se můžeme setkat s různými druhy volně žijící zvěře, dokonce i se zajímavými a někdy vzácnými druhy živočichů. Hlavně se srnčí zvěří, zajícem polním, více opatrnosti vyžaduje setkání s liškou obecnou, kunou lesní, jelení zvěří a s černou (prasetem divokým) i jezevec lesní se dá ve večerních hodinách spatřit. Vše záleží na štěstí, na náhodách. Důležité ovšem je, jak se v přírodě budeme chovat a kolem sebe se dívat.

Nesmím zapomenout na naše ptactvo, různé druhy dravců, sov a výra velkého. Z dalších opeřenců se u nás vyskytuje, holub hřivnáč, bekasína otavní, sluka lesní, kachna divoká – březňačka a další. Všechno vypisovat se nedá, ale postupně na těchto stránkách určitě některé druhy představíme ve fotografiích.

S pozdravem MS Výšina.

Ještě k ustavujícímu zasedání ZO

Nedá mě to, abych neupozornila na porušení jednacího řádu ZO Lomnice při volbě starosty.

Pan Šebesta podal návrh, aby starostkou obce byla zvolena opět paní Šomodíková. Od zastupitelky sl. Grézlové a Ing. Jelínka byl podán protinávrh, aby se starostkou stala Ing. Pavlína Kocourková MBA. V rozporu s jednacím řádem str. 6, čl.10, odst. 4 b) se o protinávrhu vůbec nehlasovalo!

Na jednání řekla paní Kyselová, že je obec rozdělena na dva tábory. To je pravda.
Aby tomu tak nebylo a situace v obci se alespoň trochu uklidnila, stačilo málo: kontrolní výbor přenechat Ing. Jelínkovi.
Myslím, že ještě je možná náprava. Projevit vůli na příštím zasedání zrušit usnesení o složení kontrolního výboru a hlasovat o novém složení pod vedením Ing. Jelínka. Nikdo pak nemůže tvrdit, že vítězná koalice kontroluje sama sebe.

 

 

Předpoklady pro starostu (obec Jílová)

Citace z internetu:

„Pokusili jsme se je (předpoklady) sestavit za sebou podle našich priorit a důležitosti:

 

  • Organizační, manažerské a řídící schopnosti prověřené praxí
  • Zkušenosti s vedením firmy, úřadu, organizace, spolku
  • Jasná vize rozvoje města – jen opravy a údržba současného stavu nestačí
  • Slušnost, bezúhonnost – vede spořádaný rodinný život
  • Pracovitost, cílevědomost, nasazení
  • Ctižádostivost, vytrvalost v plnění úkolů, kreativita
  • Otevřenost, vstřícnost, schopnost přijímat i jiné názory
  • Komunikační schopnostmi, umění jednat s lidmi
  • Nejlépe vysokoškolské vzdělání
  • Neúplatnost, finanční nezávislost na platu starosty
  • Rozhodnost, neústupnost, důslednost
  • Reprezentativní vystupování, znalost etikety
  • Zájmy města staví před zájmy osobní a skupinové
  • Ctí pravidla, i ta nepsaná, hraje se všemi otevřeně a fér
  • Má cit pro spravedlnost a má sociální cítění
  • Co slíbí, to splní – nevymlouvá se na okolnosti a na jiné
  • Spolupracuje s odborníky na řešení problémů, nechá si poradit

 

Z takto získaných informací jsme zjistili, že někteří kandidáti nemají na tak významnou veřejnou funkci odpovídající vzdělání (………………..) ani řídící zkušenosti z praxe, nebo se k dřívějšímu zaměstnavateli nezachovali slušně (……………..) stále se na něco či na někoho vymlouvají (………………), dávají obecné sliby (……..) nebo slibují něco, co nemohou splnit (……….), utajují různé informace (……………………), protěžují své známé a kamarády na úkor schopnějších (…………………). Pro mnohé by pak funkce starosty byla jejich kariérním vrcholem a největším zdrojem příjmů.“

První zasedání – 2. část – Volba starosty

Všichni v sále již věděli, kdo se stane dnes starostkou. Přesto se nikdo nenudil. Šlo o to, jak to bude vypadat. Je to přece jedno z nejzásadnějších a nejzodpovědnějších rozhodnutí zastupitelstva. „Vybrat ze svého středu nejlepšího kandidáta na starostu.“

Možná však někde ve filmu, ale ne u nás v Lomnici. Paní starostka vyzvala pana místostarostu Šebestu, aby učinil návrh.

„Navrhuji paní Annu Šomodíkovou“.

Bohužel jsme se nedozvěděli proč, čekal bych využití situace plného sálu lidí k obhajobě návrhu. Například prezentace úspěchů, co se jí povedlo v minulém volebním období, kam směřují její vize atp. Z cílem získat váhající členy zastupitelstva. Pro širší podporu. Vypadá to lépe, když nemá starosta rozhodující hlas sám o sobě. Alespoň pokus by se cenil, jako snaha komunikovat.

„Má někdo jiný návrh? “

Ano, má. Kdo to tu zdržuje? Nejmladší zastupitelka paní Olga Grézlová si dala tu práci, aby si našla ideální vlastnosti starosty a ty přednesla zastupitelům k úvaze, s vlastním návrhem kandidáta nejbližšîho ideálu, paní Pavlínu Kocourkovou. Asi málokdo bude vyhovovat tomuto ideálu, ale je dobré, že o tom někdo takto přemýšlí. Taky si za to vysloužila velký potlesk.

No a hned nato došlo k největšímu trapasu večera. Na to se však musím nadechnout a pokračovat budu příště.

 

Lomnice u Rýmařova, Tylov