Pohnuté zářijové a říjnové dny roku 1938 v naší obci    1.část

V letošním roce si připomínáme 70.výročí ukončení největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva – 2. Světové války.

Pojďme si několika větami připomenout, co předcházelo tomuto konfliktu v ČSR a jak se tyto události dotkly přímo naší obce. Protože ti, kteří by nám o tom mohli sami povyprávět po většině nežijí, dovolte mi, abych tyto události připomněl z historických událostí a výpisem z obecní lomnické kroniky, kterou v té době psal známý lomnický kronikář Karl Riedel.

Sled událostí a výpis z lomnické kroniky: 

19.září vyzvaly vlády Francie a Velké Británie čs. Vládu, aby odstoupila Německu oblasti s více jak 50% německého obyvatelstva.

Kritické dny 23-30.9. Těžké napětí zatěžuje všechny tak, jako od konce války (míní se 1 světové války)svět ještě nezažil. Ponížení, štvaní a plni starostí, dělali občané naší obce svoji každodenní práci a se smutkem v srdci sledovali na potemnělém politickém nebi těžká mračna. Všichni ale s nadějí na vysvobození z českého jha. Muselo se brzy rozhodnout, jestli Němci ke svému právu dospějí mírovým procesem.

V pátek dne 23.9 odmítla česká vláda požadavky A. Hitlera, z godesbergského programu a prezident ČSR Edward Beneš nařídil podle §23československého branného zákona, mobilizaci české armády. Všichni muži v branné povinnosti do 40 let museli narukovat. Také koně, vozy, auta a motocykly byly povinny služby. Úřední zprávy sice oznamovaly, že mobilizace není proti nikomu namířena, je jen k udržení pořádku ve státě.  Se strachem a úzkostí sledovali občané jak koně a vozy byly nakládány. Všeobecná panika postihla i hospodářský život.Toho dne bylo v obci velké vzrušení. Pan R. Fitz, zapálený člen Sudetoněmecké henleinovské fronty, vyvěsil na výměnku kde bydlela jeho matka, vlajku s hákovým křížem. Správce majetku J. Hartmanna, J. Jindřich tuto událost telefonicky udal na policii ve Valšově. Vojáci, kteří přijeli Fritze zatkli a byl převezen společně s Alfredem Prausem do Štěpánova, kde byli oba dva týráni.

24.9.  V Lomnici byl k udržení pořádku a zajištění bezpečnosti českých zaměstnanců pošty, dráhy, lesů apod. ubytován oddíl kroměřížské pěchoty. Velitel vojáků bydlel na faře.

25.9.večer jelo vesnicí mnoho aut, tanků a motocyklů s vojáky směrem na Krnov k německoříšské hranici. Obyvatelstvo dostalo velký strach a myslelo, že přišla poslední hodina.

26.9 jela všechna vojenská technika zpět na Olomouc. Lidé se opět uklidnili a doufali v brzké vysvobození z této situace.

27.9. Dnem i nocí velké přesuny vojenské techniky a vojáků, tentokráte mimo silnice i drahou. Drážní provoz byl úplně zrušen a jezdily jen vojenské vlaky. V tyto kritické dny bylo těžké se dovědět něco o událostech. Po projevu Adolfa Hitlera nevycházely žádné noviny a rádiové přijímače byly Čechy zabaveny a uskladněny na zdejší poště.

28.9. Hluk panující na silnici přes naši obec trval i celou noc. Sociální demokraté a komunisté rozšiřují falešné zprávy o ruské, francouzské a anglické vojenské pomoci a tvrdí, že pozice ČR je neotřesitelná. Také nálada českých obyvatel je kritická. Vrchní fořt J. Jindřich a školník J. Kolář, fanatičtí Češi zapletli dvě ženy naší obce do procesu, který směřoval k ohrožení státu. Obě měly být v polovině měsíce října v Olomouci souzeny.

29.9. Z Bruntálu přišlo do naší obce mnoho uprchlíků, kteří bydleli u příbuzných a známých. Vyprávěli hrůzné příběhy o násilnostech českých vojáků a komunistů, které se tam v minulých nocích odehrávaly. Nálada ve vesnici byla čím dál tíživější.

30.9. Rozčilení polevilo poté, co přišly zprávy o tom, že česká vláda přijala „Mnichovskou dohodu“. Podle této smlouvy  mají Sudety připadnou Německu a německá vojska mají od 1.10. obsazovat odstoupená území. Tento den byl Konrád Henlein jmenován vůdcem říšským komisařem. Vojenské přesuny českých vojsk byly tentokráte směřovány zpět na Olomouc

Události října 1938 příště

(druhý díl: Podzim 1938 II)