Pohnuté zářijové a říjnové dny roku 1938 v Lomnici       2. část

(první díl Podzim 1938 I)

1.10.  Po zprávách z rádia, že německá vojska překročila hranice ČSR, a že do 10. října obsadí celé Sudety, se obyvatelstvo uklidnilo. 

2.10. Velké ležení českých vojsk ve vsi a okolních lesích. Všechny křižovatky jsou hlídány vojáky. Velitelé sídlí na faře. Až na malé incidenty se vojáci chovají korektně.

3.10.  Všechny dosavadní vojenské jednotky jsou z obce a okolí odvolány a nahrazují je opět vojáci z Kroměříže.

4.10.  Komunikace včetně křižovatek jsou obsazeny čsl. vojáky. Také na poštovním úřadě je ještě čsl.hlídka a úřaduje se pod ochranou vojáků.

5.10.  Na říšské silnici vládne velký provoz. Téměř nepřetržitě jezdí nákladní automobily naložené nábytkem úředníků do Šternberka a Olomouce.

6.10.  Také náš pan Dr. Hartmann nechá panský dům vyklidit (budova penzionu Lomnický šenk). Šesti nákladními auty byl drahocenný majetek odvezen do Prahy. Zůstaly jen zabudované věci.

7.10.   Lesní správce J.Jindřich opouští myslivnu (dům pana Bedřicha). Současně opouští svá obydlí i vrchní polesný, kočí a zahradník a prchají do Olomouce. Pozn.: V této době odchází z Lomnice i pan Včeliš s rodinou. Byl to tatínek pana Květoslava Včeliše. Po válce se do Lomnice vracejí.

8.10.  Již předešlého dne večer bylo mnohými německými jednotkami obsazeno, za přítomnosti vůdce Adolfa Hitlera, město Bruntál. Toho dne opustili svá místa poslední čeští zaměstnanci a úředníci. Nemnozí občané naší obce, kteří navštívili Bruntál, vyprávěli o velkém vůdci a jeho skvělém vojsku. Čsl. vojáci se chystají k odchodu a v 10 hod. dopoledne  Lomnici opouští. Současně se vrací všichni uprchlíci ukrytí v okolních vesnicích a lesích. Přijíždějí první německá vojenská auta s důstojníky.

Osvobození :  Nenáviděná „husitská česká vláda“ je zlomena, dny utrpení přešly, teď teprve je světové válce šťastný konec  a konec nedokonalého míru z r. 1919, který nás tenkrát oloupil o sebeurčení. Svatořečené jsou oběti světové války a dvacetileté područí skončilo konečným vítězstvím velkoněmectví. Naše domovina se vrací zpět k Německé říši, od níž byla dlouhá léta odloučena. Šli jsme cestou utrpení, které trvalo 20 let. Teď však nad námi vlaje vlajka velké Německé říše. Tento velký a spravedlivý obrat našeho osudu je zásluhou neznámého vojáka 1. svět. války, našeho velkého vůdce, Adolfa Hitlera. Jeho neotřesitelná víra ve velkou německou jednotu a železná vůle nás osvobodila a posílila. Naše vlast stojí pod ochranou velké armády a je svobodná.

Obyvatelé Lomnice zdobí své domy květinami a prapory s hákovým křížem. Příchod německých vojsk byl oznámen na 4.hod. odpoledne. Přijeli do slavnostně vyzdobené vesnice. Kostelní zvony vyzváněly a vítaly tak příchod německých vojáků, zasypávaných květinami.

U pohostinství Fridolína Müllera se sešlo velké množství obyvatel. Staří i mladí nadšeně volají „Děkujeme našemu vůdci “ „ Ať žije vítězství – wir danken unserm Führer , Sieg heil  “  Byl to významný den , který se v historii naší obce dostane na první místo.

9.10.  Velký přesun německých vojsk až do Šternberka. Stovky nákladních aut jedou po silnici a také dráha je vytížena. Pěchotní formace vojáků se ubytovávají v obci, velitelé jsou ubytováni na faře.

16.10.  Tuto neděli je sloužena bohoslužba za šťastné vysvobození naší německé vlasti z cizojazyčného husitského nadvládí. Děkan W. Barwik  držel  za tímto účelem slavnostní kázání.

Vzpomínkou na tyto událost jsem chtěl zdůraznit především to, co po nich u nás a v celém světě následovalo. To už je ale jiná kapitola historie.

Připojuji několik fotografií z října 1938 v Krnově a okolí.

V Lomnici  září 2015