Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury, jako orgán příslušný podle ust. § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 11, § 89 odst. 1 a § 178 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, za použití ust. § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona
ruší rozhodnutí
Městského úřadu Břidličná, stavebního úřadu, ze dne 28. 11. 2016 č. j. Výst.328/3012/2016/Hu – 4, kterým byla podle ust. § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a ust. § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního
rozhodováním územního opatření a stavebního řádu umístěna stavba nazvaná „Smíšena stezka a chodníky – Etapa III. a″ na pozemcích parc. č. 45, 50, 54/1, 56/1, 75, 232, 270, 282/1, 338/1, 342/6, 345, 346, 348/1, 348/3, 349/2, 352/3, 354, 357/2, 403/7, 434, 444/1, 444/2, 444/3, 444/6, 444/9, 444/10, 444/11, 447 /, 448/1, 448/2, 459, 460/1, 496/3, 497/2, 498 /, 505/1, 506/1, 506/2, 508, 509, 514, 515/4, 516/1, 517, 634/1, 634/2, 1259/3, 1664/2, 1665, 1669/2, 1670, 1742, 1749, 1775 a 1790 vše v katastrálním území Lomnice u Rýmařova ,
a věc vrací Městskému úřadu Břidličná, stavebnímu úřadu k novému projednání.
Celý text zde.
A přitom stačilo pouze panu R. podepsat dohodu o případné náhradě škody, která teoreticky vůbec nemusela nastat. Zase jeden ukázkový případ, jak se neumí komunikovat s občany.
Na vině není pan R., ale starostka a místostarosta, kteří neumí k občanům vlastní vesnice najít cestu kompromisu, tzn.takové dohody, kde dostávají (nebo berou) všichni stejně. Ve světě se tomu říká strategie WIN WIN – obě strany jsou vítězové, ale to v Lomnici neplatí, protože tuto strategii asi neznají 🙂 .
No přesně 🙂 Nic jiného neměli na práci, jen politiku. To znamená: vyjednat a zajistit pozemky. Vše ostatní, i když to někteří mylně připisují Jurovicovi, dělaly odborné firmy či najatí odborníci… i ty dotace.
Ve své části práce, kterou měli odvést, naprosto selhali, jak Šomodíková, tak Jurovic. Hlavně že si dali 100% plat. Jakoby i pracovali na 100%.
Nevím, kde to žijí… v nějakém podivném světě, kde si myslí, že vydíráním, vyhrožováním, ignorováním či obcházením účastníků se dá něco pozitivního vybudovat. Ještě veřejná pomluva ve svém reklamním Zpravodaji. Nevím, jestli si nezabouchli dveře… Kdo by chtěl ještě s těmito lidmi jednat?
Ale oni určitě něco vymyslí, místo snahy o dohodu. Není to poprvé…
Odvoláním (které nemuselo být) se jen ukázalo na spoustu nedostatků celého řízení, kvůli kterým kraj musel celé rozhodnutí SÚ Břidličná zrušit.
Už jsme mohli dávno chodit po chodníku, kdyby byla nátura našich představitelů založena na demokratických principech a ne na fašistických…
A tak si tu žijeme v našem AAAnabůstáně.
WIN WIN chápou jako: zvítězit na druhou, tedy totálně. Všichni neloajální musí skončit totálně poraženi. V lepším případě přesun do koncentračního tábora… prozatím.
Pravé důvody, proč bylo krajským úřadem zrušeno rozhodnutí o výstavbě chodníku nejsou ty, co Šomodíková zkoušela nalhat do svého reklamním bulletinu. Jsou mnohem prostší. Obyčejné, zákonu nevyhovující, nedostatky:
