V létě jsem zde slíbil příspěvek ze srnčí říje. Jelikož letošní srnčí říje byla v době, kdy jsem byl pracovně zaneprázdněn, napíši raději něco o lasici hranostaji. 

      Ještě před pár léty, zhruba tak dvaceti, byla tato malá šelma dost známá a rozšířená. Poslední roky jich velice ubylo a moc k vidění nejsou. Za jejich úbytek může zase jen člověk svým nezodpovědným přístupem k přírodě.

Lasice hranostaj (Mustela erminea)

řád:  šelmy

čeleď:  lasicovité

rod:  lasice

druh:  lasice hranostaj, lasice kolčava.

     Hranostajové nejraději obývají různé hromady kamení u polí, mezí, elektrických sloupů a malých remízků. Nepohrdnou ani starými hromadami dřev a starými zarostlými sutinami ze starých zemědělských budov. V minulosti je bylo možno spatřit i u venkovských usedlostí. Dnes se jejich podmínky pro život v přírodě velice zhoršily a proto je celkem vzácnost tuhle hbitou, malou šelmičku spatřit. Zrovna tak je problém, potkat se s lasičkou kolčavou. Mohu Vám napsat, že mě se setkání s hranostajem letos přece jen povedlo a to mne právě inspiruje k napsání pár řádků o této zajímavé šelmičce.

     Jaké místa nejraději obývá, to jsem stručně napsal v předešlém odstavci. Dospělý hranostaj dorůstá délky zhruba kolem třiceti centimetrů, je štíhlý, hlavičku má malou s krátkou, ale silnou mordičkou a s malými slechy. Světla (oči) má, jak malé černé korálky, barva srsti je hnědá s bílou spodní části těla. Jeho štíhlé protáhlé tělo je ukončeno zhruba devět centimetrů dlouhým proutkem (ocáskem), konec proutku má černý. Toto zbarvení konce proutku mu zůstává i v zimním období, kdy přebarvuje do bílé zimní srsti. Stává se, že na sněhové pokrývce ho spatříme, až nás upoutá černá část jeho proutku, jak se hbitě pohybuje.

     Potrava hranostaje je velice rozmanitá. V podstatě je schopen ulovit jakoukoliv kořist v přiměřené velikosti k jeho tělu i větší. Mladé zajíčky, divoké králíky, dokonce se odváží i na malé srnče. Chytá různé hraboše, ptáky, když se dostane k hnízdům, bez problému je vyplení, vybere mladé, vejce si klidně postupně odnáší, nebo je spořádá na místě. Když má o běžnou kořist nouzi, nepohrdne různým hmyzem, ani žížaly nezůstanou bez povšimnutí.

   Kaňkování (páření) probíhá pravděpodobně ve dvou ročních obdobích, jednak v únoru a březnu, kdy doba březosti je jen osm týdnů, jednak v červnu a červenci. Zárodky pak zůstávají v klidu a vyvíjejí se až koncem zimy. Této fázi říkáme utajená březivost (latence). Toto do dnes není ještě zcela prozkoumáno a je to stále předmětem našich zoologů. Samička v dubnu až červnu vrhá 4 – 7 mláďat. Mláďata jsou holá a slepá, prohlédnou za 40 – 50 dní. Po čtyřech měsících se osamostatňují.

     Lasice představovaly v ještě relativně nedávné historii zajímavý prvek mezi naší lovnou zvěří. Existovaly v podstatě dva důvody, proč byly lasice loveny, resp. hubeny. Hranostaj, který je z obou druhů lasiček (lasičky kolčavy) větší, byl vždy nositelem krásné kožešiny – královského hermelínu. Právě zimní hermelín byl prvním důvodem jeho lovu. Jako druhý důvod je pak uváděna krvežíznivost těchto drobných šelmiček a s ní související škody na drobné zvěři. Toto je však dnes již minulostí. Dobu hájení tyto šelmy nemají, ale jejich lov přestává. Jednak jsou velmi málo vidět, jednak už jejich kožešina není žádaná a konkrétně v našich revírech nemají tolik možností páchat škody na drobné zvěři.

     Mohu Vám zde napsat, že jsem si letos v červnu s hranostaji pěkně užil! Našel jsem je při jedné z ranních pochůzek revírem, díky pokosené trávě u jednoho, buřením obrostlého železného sloupu. Jejich hravost je prozradila a tím mi nezbední hranostajové dali příležitost pořídit pár fotografií. Věnoval jsem jim pět ranních vycházek a řeknu Vám, jednoduché focení to vůbec nebylo. Jsou velice hbití a i v pokosené trávě byl problém udělat slušnou fotografii. Nachystal jsem těmto rychlím tvorečkům pár kamenů a teprve poté se mi podařilo pořídit několik snímků.

   Doufám, že článek a ani fotografie této, dnes již celkem u nás vzácnější šelmy Vás nudit nebudou a opět Vám dají chvilku odpočinku a odreagování se od všedních starostí.

Za MS Výšina Václav Vašíček.