Slovensko

Po náležité přípravě jsme v pátek 22. září v 6 hodin ráno vyrazili. Našim cílem bylo městečko pod Vysokými Tatrami, Spišská Belá. Zde jsme našli v útulně a moderně opraveném domečku po rodičích mého kamaráda myslivce, ubytování. Program byl s ohledem na počasí a čas dohodnut vždy operativně až ten, který den. 

A tak ještě v pátek jsme vyrazili do nedalekých Pienin. Zde jsme se prošli po břehu řeky Dunajce, toho času patřičně kalné a především rozvodněné. Poté jsme navštívili nedaleký Červený Kláštor, kde jsme si prohlédli velice zajímavou expozici dochovaných artefaktů a především se seznámili se způsobem života místních mnichů.

Sobota patřila návštěvě Vysokých Tater a to konkrétně Popradského plesa a hradu ve Staré Lubovni se skanzenem ukazujícím život v nedávno minulé době. Odpoledne patřilo Zemiakarskému jarmoku, jehož 15. ročník zorganizovalo městečko Belá společně s dalšími zemědělskými podniky a institucemi. Program, především vystoupení folklorních skupin se nám velice líbil. Stejně tak nám chutnaly i výrobky vyráběné z brambor. Brambor si v tomto kraji velice váží.

Neděle patřila odjezdu. Ještě předtím jsme zajeli do nedalekého turistického centra, Ždiaru a pak již přes Velkou Lomnici, kde jsme se zastavili na oběd, domů. Oběd byl vskutku vynikající. Chutnalo nám o to víc, když nás obsluhoval nám velice dobře známý majitel penzionu Goralský dvor, Dušan Mašlonka ,se svojí manželkou Jankou a synem, který v rodinném podniku vaří. A pak již Sbohem, Slovensko. Po cestě malá zastávka na salaši Krajince, k nakoupení sýrových výrobků a k utracení posledních euro.

Spokojeni jsme se vrátili v pozdních odpoledních hodinách do svých domovů. Pěkné zážitky nás budou v našich myslích provázet ještě hojných pár dnů.