Štír 2

Jeden mnich se posadil u potůčku a lelkoval. Když otevřel oči, uviděl štíra, který pracoval u vody a stavěl most. Bezcitně natáhl ruku a strčil štíra do vody. Zvířátko se na oplátku bleskurychle otočilo a uštědřilo mu velmi bolestivé bodnutí. Mnich znovu začal rozjímat, ale když otevřel oči, uviděl, že štír vylezl z vody a že se ze všech sil snaží dostavět most. Opět ho šťouchl do vody a štír opět bodl svého popichovatele, až vykřikl bolestí. Totéž se stalo i potřetí. Mnichovi slzely oči bolestí. To všechno viděl jeden rolník. Rozhořčeně zvolal: „Proč pořád strkáš do vody to stvoření, kterému se to zjevně nelíbí“?
„Protože se každý řídíme svou přirozeností,“ odpověděl mnich. „Štír je tu od toho, aby bodal, a já od toho, abych ho naučil plavat.“
„Hezky mluvíš, jsi dobrý“ řekl hloupý rolník a zavedl mnicha do vesnice.

Z knihy Tři kapuce mnicha Lelka od básníka Špíny (15. století)