Přiznám se, že tentokrát jsem zasedáním zastupitelstva byla zklamána za celou tu dobu mého působení v zastupitelstvu od loňského roku asi nejvíc. Nešlo ani o to, jak to bylo nebo nebylo dlouhé, ani o to, jaké body byly projednávány, ani o to, zda byly nebo nebyly nějaké dotazy. Ale o to, že jaksi postrádám myslící bytosti (toto bez urážky) 
Projevila se velká neznalost zákona, kterou členové zastupitelstva mají. Onu neznalost lze ještě s přivřením oka prominout u zastupitelů, kteří byli zvoleni vloni, ale dlouholetí zastupitelé by tyto zákony měli znát nazpaměť. Sice někteří tvrdí, že zákony vztahující se k roli zastupitele znají, ale opak je pravdou. Nevědí, že jakmile je zrušen jeden místostarosta, tak se buď okamžitě musí zvolit nový nebo zrušit ustanovení, ve kterém byli dva místostarostové schváleni. A ještě se divit, že jsem si dovolila tento bod (jeden den dopředu) dát k projednání. I kdybych jej dala 5 minut před jednáním, dle zákona se musí projednávat a ne se hlasovat, zda se má projednávat. A nebo výrok paní starostky jakto, že nepracuji v týmu, že bychom jako zastupitelstvo měli pracovat týmově. A za pět minut na to řekne, že na druhého místostarostu nemá lidi. Jak ví, že bych třeba já nechtěla toho místostarostu dělat?

Celé zastupitelstvo bylo vlastně téměř monologem paní starostky – nikdo se na nic neptal, všichni vše věděli, vše bylo jasné. Asi proto, že ty problematičtější body byly odloženy do budoucna a nebo raději na nikdy. Asi některé naše zastupitele tyto body zdržují, jednání se pak protahuje, musí moc přemýšlet, co na to řeknou ostatní a projevit svůj názor. A toto myšlení bolí. Uź kdysi René Descartes pronesl větu Cogito, ergo sum (myslím, tedy jsem). Myšlení se tak stalo důkazem individuální lidské existence. “Myslím, tedy jsem“ není ale pouhou pasivní evidencí našeho bytí, ale náročným programem, jak toto bytí formovat ve smyslu poznávání sebe i světa a rozlišování dobra i zla. Bohužel ale prokazatelně myslící bytosti se z tohoto světa kamsi postupně vytrácí a objevují se postmodernisti, kteří propagují heslo Mluvím, a tedy jsem, což je ale na druhou stranu pořád lepší, než existovat skrze žvanění.

A bodů na diskusi jsem tentokrát dala více – některé byly na zasedání probrány, některé se plně ignorovaly – např:

1. Informovat zastupitele i občany kolem provozu „zelené hospody“ – prý od 1.1.2016 by měl být obchod uzavřen, protože nedošlo k souladu mezi panem Tranem a starostkou.
2. Informovat zastupitele i občany o čerpání finančních prostředků obce na vozatajských dnech.
3. Vzhledem k tomu, že v aktualitách na stránkách vlastně ani nic z toho, co se na úřadě dělá, moc není, měla by starostka informovat, co se vlastně od srpna na obci dělo – jaká jednání nebo výběrová řízení s kým proběhla, které  činnosti byly na úřadě udělány, aniž by o tom zastupitelstvo vědělo, jaké akce nás v nejbližší době v obci čekají atd.
4. Pravidla rozpočtu na rok 2016 – navrhuji dávat do konkrétních paragrafů pouze již známé částky. To, co nemá žádný reálný podklad, by mělo zůstat v jednom paragrafu, tzv.nepřidělené a pak to řešit pouze rozpočtovým opatřením. Stejně se tomu tak děje a příčina daného opatření není čitelná

Důvodem nezařazení je prý to, že jsem to poslala pozdě a oni neměli čas se na to připravit, neměli čas si to promyslet.  A rozpravu přímo na místě jednání ZO by asi nevydýchali. Dle mého bod by se měl vždy zařadit a pak někdo třeba řekne, nemám dost informací, a proto se třeba zdržuji hlasování. Ale u nás o tom, zda se bod zařadí do programu, rozhodne protizákonně starostka a podá to tak, že ji všichni uvěří, že tak je to správné.

Dnes jsem už přesvědčena i o tom, že kdybych se například rozhodla zařadit jako bod na zastupitelstvu informaci o tom, že každému občanovi Lomnice, který dovrší 20 let trvalého bydliště v Lomnici, dám tisícovku, tak starostka řekne, že na to nemám právo a že je to nezákonné, a všichni ji to „sežerou“. I když je to blbost, protože, co dělám s vlastními penězi, je jen moje věc

A takové je moje smutné poznání na posledním zasedání ZO.