Šéfka obecního úřadu Šomodíková vydala veřejné vyhlášky, kde vyzvala občany uváděné v pokladní knize, aby našli důvod proč neposkytnout informace.

Není tajemství, že se už dlouhou dobu pokouším zjistit, ve kterých kapsách mizí obecní prostředky občanů. Proto se ptám, komu dává obec peníze a za co, ale odpovědi se nedočkávám (viz veřejné prostředky VIII). 

Ptám se z jednoho jediného důvodu. Klientelismus. Všichni znají případ, kdy starostka dohazovala obecní zakázku svému bratru až do Brna, nebo neuvěřitelný plat pro jejího „straníka“, který se v průběhu jejího panování zdvojnásobil. Prudký nárůst cestovného. Fiktivní faktury za úpravu úpravu lyžařských tratí od předsedkyně finančního výboru Kyselové. Ekonomka pobírá ke svému platu ještě další peníze na nějakou podivnou smlouvu. Její „straničtí“ zastupitelé schvalují sami pro sebe (či rodinné příslušníky) dary. Poslední činil 30 000,-Kč na rekonstrukci Primy. A také se za panování paní Šomodíkové ztrácely z obce peníze v řádech milionů. Nedokáže uhlídat obecní peníze. Je toho spousta, co prosáklo ven, ale já bych chtěl vědět více, protože si nemyslím, že to je všechno a doufám, že rozklíčováním nákladů se dozvím i další fragmenty podivného hospodaření.

Již dlouho mi tyto informace odpírá, ač na ně mám zákonné právo stejně jako každý jiný občan. Odmítá z různých důvodů, v absolutní většině nesmyslně až směšně. Krajský úřad poučí, vysvětlí, vrátí, ale marně. Zase si vždy něco vymyslí, abych nic nedostal. Používá také různé obstrukce, třeba horentní sumy peněz za poskytnutí informace a i když zaplatím, nedostanu nic. Poslední obstrukce je, že tyto informace nemá, že by je musela nově vytvářet. Představte si, že obec najednou neví, komu dává peníze a za co. To máme hospodáře!

Protože se v kalkulaci objevuje strašně pracné vyhledávání v pokladní knize s neúměrným zatěžováním úředníků, chtěl jsem usnadnit obci práci tím, že si tedy informace vyhledám sám. A stačí mi k tomu ofotit pokladní doklady. Ale i tady jsem narazil, všechno tajné. Na náklady obce neexistuje žádné zákonné omezení pro odmítnutí této informace, (protože infozákon je právě zákon na potírání klientelismu a nesmyslných investic a má být na občanovi, jestli se s tím ztotožní, nebo jestli hloupé či vyčurané zastupitele vymění. Je to jediná kontrola samosprávy.)  Šéfka obecného úřadu však již neví kudy kam, tak to zkouší různými pomluvami, že není ve veřejném zájmu, aby veřejnost věděla kampak cinkají naše obecní penízky.
A teď nesmyslná psychlogická veřejná vyhláška, která má ze mne udělat loudila osobních informací.

1. Nezajímá mě, kdo platí kolik za psa, za popelnice, za svoz komunálního odpadu či za vodu nebo nájem. Toto přece není žádné tajemství. To nejsou náklady obce. A vsouvat lidem pocit, že by se měli stydět za to, že řádně popelnice platí je čistě psychologický trik manipulátora. Je fakt, že spíše ti, co neplatí, by se mohli zlobit právě proto, že tam jejich jméno nebude 🙂
2. Dále poukazování na paragraf správního řádu je zcela nesmyslné. Infozákon není součástí správního řádu a sám jasně definuje, jaké informace se poskytují a jaké už ne. Tohle krajský úřad vysvětloval obci asi 100x.
3. Odvolávání se na precedentní rozsudek správního soudu je až směšné. To protože se týkal úplně jiné věci a to platů zaměstnanců (mimochodem rozhodl, že poskytovat vždy, právě proto že jde o veřejné prostředky) a bod 120, kterým se šéfka obecního úřadu Šomodíková snaží občanům vnutit myšlenku o zneužívání informací, mohu citovat „[120] Odepřít poskytnutí by v daném konkrétním případě bylo možno pouze na základě
   principu zákazu zneužití práva, pokud by se ukázalo, že žádost o informace o odměně ředitele školy, jíž je jinak třeba bez dalšího vyhovět, má v konkrétním případě za cíl poškodit jej (např. jej šikanovat, vydírat, vyprovokovat vůči němu nenávist apod.). Nic takového však nebylo při dosavadním postupu povinného subjektu a v navazujícím odvolacím řízení ředitelem školy ani samotným povinným subjektem tematizováno. V této souvislosti dlužno poznamenat, že obával-li se ředitel školy ve vyjádření povinnému subjektu ze dne 30. 7. 2011, že při zveřejnění výše své odměny by se mohl stát terčem všeobecné závisti, nelze než poukázat na to, co rozšířený senát o závisti uvedl shora ve svých obecných úvahách v souvislosti s ústavní konformitou platové transparence.“    – Teď mi někdo vysvětlete, jak se dá zneužít informace o tom, že jste zaplatili za psa. 😀
4. Na závěr občan dostane poučení z jakých důvodů lze odmítnout poskytnutí informace. A tam se dozvíte, že se vás to vůbec netýká, že není ve vaší moci něco schvalovat nebo neschvalovat. Pro obec neexistuje zákonný důvod pro odmítnutí informace. Jen pokud je na pokladním dokladě třeba rodné číslo, což jsou osobní data, je nutné jej „začernit“, ale to musí vědět obec a nemusí se vás ptát. Protože to je jasně zákonem zakázáno. A vaše osobní údaje musí obec chránit i kdyby jste jí to jako povolil nereagováním na tuto vyhlášku.

Takže je vlastně celá vyhláška jen fraška a má za úkol vzbudit v občanech dojem, že se někdo chce dostat občanům do soukromí. Což je nesmysl, protože naše zákony tyto věci ochraňují. A nikdo nechce po obci nic protizákonného. A hlavně to má odvést pozornost od neochoty poskytnout informace, komu platí obec a za co. A snad se dozvíme brzy pravý důvod zatajování obecních útrat.

Zde jedna z vyhlášek: