Sedí žaba na prameni.
Pěkný pohled na ní není.

Slizská kůže, bradavice.
Čtyři chlupy, možná více.

Co tu děláš žábo špatná?
Leskneš se jak láhev vratná.

Jako pivo orosené.
Kdo se to sem prosím žene?

Asi lidé s bičem v ruce.
Pramen chránit? – „Nabudůce“.

Zadek líbaj žábě kruté!
Jesu Kriste i ty Brute?

Chceme přece vody trošku.
A líbáme přes ponožku.

Žába to tak prostě žádá.
Teď je přece ona vláda.

Smutný pohled na ty lidi.
I pán Bůh se za ně stydí.

Lehko se to tobě řekne.
Ryba suchem taky lekne.

Voda byla vždycky naše.
Čípak je to vtipná kaše?

My jsme ji sem dosadili.
Co se stane netušili.

Žába sedla na náš pramen.
S naší vodou je teď amen.

A kdo není loajální.
Trubky s vodou má pak parní.

Voda se nám vypařila.
Kdepak je ta dobrá víla?

Dobrá víla visí z kříže.
Asi nic nám nepomůže.

V jejím šatě stopy žabí.
Na těle dvě dírky hadí.

Zlé duše ji zavraždili.
Tím, že žábu povýšili.

Křísím vílu dole v trávě.
Dechem pravdy, že by právě?

Ano, hruď se zvedá sama.
Srdce bije ramenama.

Víčka zvedá dobrá víla.
Políček mi uštědřila.

Kdes tak dlouho, vzácný pane?
Netušil jsi, co se stane?

Ne, opravdu jsem nevěděl.
Jak veslovat bez vesel.