Lomničtí dospěláci uskutečnili v pátek 7. září, další společný výlet. Tentokráte to bylo za poznáním památek, ale i historických událostí, které neblaze proslavily, nedaleké Šumpersko.
Na 8. hodinu ranní byl stanoven odjezd z křižovatky u Spolkového domu. Cesta trvala necelou hodinku a tak již před devátou jsme zastavili před kostelem sv. Vavřince v Sobotíně.
Zde jsme byli očekáváni velice ochotnou paní Danou Ponížilovou, kterou nám zprostředkoval náš známý ze Sobotína pan Ing. Jar. Kočandrle. Ta nás provedla nejen stavbou vlastního kostela, známého z neblaze proslulých čarodějnických procesů ( zde žebračka Marina Schuchová z nedalekých Vikýřovic, uschovala sv.hostii do šátku pro nemocnou krávu své sousedky), ale i okolního hřbitova na kterém jsou uloženy ostatky bohaté rodiny Klainů, majitelů místních železáren a stavitelů mnoha železničních tratí v předválečném Československu.
Odtud po prohlídce jsme jeli do Maršíkova, známého svým dřevěným kostelíkem a posléze do Velkých Losin. Zde jsme navštívili rovněž kostel. Kostel sv. Jana Křtitele, významný svojí architekturou. Je to největší jednolodní chrámová stavba ve střední Evropě. Jeho stavbu, současnou významnou rekonstrukci a jeho historii nám představil místní kostelník, pan Petr. Nutno poznamenat, jeho znalosti předčily naše očekávání a své povinnosti se zhostil na výbornou. V Losinách jsme i poobědvali.
Naše další cesta vedla do Šumperka a jeho proslulého místa, Geschaderova domu, ve kterém se v období řádění inkvizitora Bobliga, odehrávaly krvavé příběhy a osobní tragedie šumperských obětí. Zde bylo uplatňováno útrpné právo na zadržených obyvatelích. Ve sklepních prostorách této budovy jsme si prohlédli a poslechli, jakým způsobem a v které době zachvátila vlna upalování lidí nejen naše země, ale celou Evropu. Trochu mi to připomínalo dnešní dobu, jen s tím rozdílem, že dnes se již neupaluje. Ale závist a nenávist zůstává stejná. Po prohlídce této zcela výjimečné prezentace jsme si společně s průvodcem z městského informačního centra prohlédli architekturu nejzajímavějších historických domů města, stavěných nejvýznamnějšími vídeňskými staviteli na přelomu 19. a 20. století. Ne nadarmo se Šumperku říká Malá Vídeň.
Pak ještě krátká zastávka na nákupy a honem domů, protože některé z nás čekaly další povinnosti.
Nevím, zda se zájezd líbil, či nikoliv. Zatím jsem se ohlasy na jeho program nedověděl.
Myslím si, že to byl zase jeden historickovzdělávací program, který dokázal zaujmout – někde kouzlem historie, někde poutavým způsobem vzdělávání a někde obojím 🙂 . Díky Jardovi, který daný výlet zorganizoval, jsme se více seznámili s „posvěceným“ procesem lynčování a upalování lidí.
Výlet do Šumperka po stopách vzniku a průběhu čarodějnických procesů byl opět skvěle připravený. V krásném sobotínském kostele nás přivítala zasvědcená paní průvodkyně. Rovněž v Losinách, v jedinečném kostele, nás očekával ochotný kastelán s poutavým výkladem.
V Šumperku jsme shlédli expozici „Čarodějnické procesy“. Krvavé příběhy a osobní tragédie obětí nás hluboce zasáhly.
Po architektonických skvostech vídeňských architektů v Šumperku nás provedl mladý průvodce. Den nám velmi rychle uběhl. Domů jsme se vraceli plni dojmů.