Nedá mi, abych nereagoval na článek Omluva paní Zuzky Kaščákové, uveřejněný na stránkách občanů obce, protože její prohřešek se dotýká i doby, kdy jsem vykonával funkci starosty.  Zprávou o tom co se stalo a za jakých okolností vyšla tato fakta najevo, jsem byl mírně řečeno překvapen. Vůbec jsem nebyl schopen pochopit a vstřebat to, že se paní K. mohla něčeho podobného dopustit.

Spolupracoval jsem s ní již v letech, kdy jsem zastával v obci funkci místostarosty a popravdě řečeno se mi s ní spolupracovalo velice dobře. Je osobou, která je schopna se učit novým věcem a co především, je schopna pracovat pro kolektiv. Byl jsem tedy rád, že v době, kdy jsem se stal starostou obce, to byla právě ona, kdo stál na obecním úřadě po mém boku. I když bylo v té době voleno 11 členné zastupitelstvo, na realizaci přijatých usnesení a běžnou agendu úřadu byli vždy jen dva. A to starosta obce a účetní obce. Nebyly po ruce dvě administrativní pracovnice, nebyl místostarosta  pro realizaci investičních akcí a nebyl ani nikdo, kdo by řídil a kontroloval práci pracovníků veřejně prospěšných prací, včetně zajišťování materiálu apod. To vše zůstávalo na bedrech dvou lidí, starosty a účetní. Popravdě řečeno, mě ani nikdy nenapadlo, že bych se měl o tyto povinnosti s někým dělit. A tak jsem byl velice rád, když byl místostarostou obce zvolen v druhém volebním období pan Karel Ficek, který se mi stal společně s paní účetní oporou v mé práci. Mohu vás ujistit, že na obecním úřadě vládla atmosféra soudržnosti, vzájemné kolegiality a důvěry. Považoval jsem ji za svoji kolegyni, na kterou je možné se spolehnout. Po oné události , jsem se snažil pochopit co to bylo, co přimělo paní Zuzku Kaščákovou k tomu, aby se dopustila takové věci. I když se i mě tato záležitost bezprostředně dotýkala, nechtěl jsem patřit k těm, kdo ji veřejně odsoudí. Vědom si toho, jak byla celá záležitost prezentována na veřejnosti, stál jsem raději bokem. Nedovedu si představit, co by se o mé osobě neslo v „zaručeně pravdivých“ zprávách, kdybych se byl dal zviklat a spolupracoval na přípravě materiálů pro obžalobu. I tak se našli takoví, kteří říkali.“Pozor na Jelínka, ať nezamete něco pod koberec“ Nezametl jsem. Nechal jsem to na těch povolanějších a dnes jsem tomu velice rád.

Paní Zuzka Kaščáková byla za svůj čin potrestána a jak píše, rozsudek přijala s pokorou. Ten se možná zrovna dvakrát nepozdává těm, kteří v celé kauze viděli senzaci a chtěli ji vidět až do konce. Já osobně jsem přesvědčen, že kdyby se paní Kaščáková mohla vrátit do situace a doby, kdy ji něco takového napadlo, určitě by to řešila jinak. Přes její spáchaný čin, ji považuji za jednoho z nejschopnějších obyvatel naší vesnice a je jen na škodu věci, že k této záležitosti došlo. Vím, že to nebude mít jednoduché. Přeji jí, aby se postavila ke všemu příštímu tak, jak to dokázala v případě své kauzy.