Ve dnech 13 až 17. června uspořádali Lomničtí dospěláci další ze svých výletů, tentokráte do Jižních Čech.
Odjezd z domova byl stanoven na středu13.6., sedmou hodinu ranní. Počasí podmračné, jako by bylo předem domluveno. Rozhodně nám to vyhovovalo více než horko. První zastávkou po obědě bylo rodiště Jana Žižky, Trocnov s jeho monumentální sochou a základy jeho rodného domu. Poté jsme se již přesunuli do cíle naší cesty, perly architektury a historie, Českého Krumlova. Zde jsme měli dohodnuté ubytování a nocleh. Den jsme zakončili večerní procházkou a smaženicí z hub, kterými nás „obdařil“ Jan Žižka při procházce v okolních lesích.
Druhý a třetí den jsme s ohledem na veliké množství kulturních památek věnovali Krumlovu. Navštívili jsme samozřejmě překrásnou zámeckou zahradu se světoznámým divadlem, stejně pěkný zámek, místní klášter, který prošel v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí, muzeum voskových figurin, galerii Egona Schieleho, s obrazy Gustava Klimta, a řadu krámků lemujících uličky vedoucí k zámku a na náměstí. Čas jsme věnovali i vyjížďce na Kleť s překrásnými výhledy na okolí z místní rozhledny. Trochu nás mrzelo, že byla zavřena hvězdárna a my jsme si nemohli vyčíst naši budoucnost z hvězd.
Den čtvrtý nás čekala návštěva Hluboké a jejího okolí. Předně jsme navštívili místní velice známý zámek. Byli jsme okouzleni jeho architekturou i vnitřním vybavením. To vše doplnil bezchybný průvodce, který nás všechny ohromil svými znalostmi. Poté jsme navštívili místní Oboru s loveckým zámečkem, kde mimo jiné právě probíhalo vyhodnocení soutěže dětí „O zlatou srnčí trofej“, doprovázené hrou trubačů na lesní rohy. Mimochodem, na tomto zámečku přebíral svá ocenění i můj kamarád v zeleném, Václav Vašíček. Na zpáteční cestě jsme navštívili dvě „světoznámé“ vesničky, a to Záboří, kde se natáčel oblíbený film Babovřesky a Holašovice, jejichž náves je vyhlášena kulturní památkou evidovanou UNESKEM. Po dobrém jídle ve zdejším penzionu jsme se vydali domů.
Na pátý den ráno je stanoven odjezd se zastávkou v překrásné Telči, kde právě probíhají místní oslavy města. Po prohlídce města, především jeho náměstí, zámecké zahrady a po dobrém obědě odjíždíme domů. Cestu nám ztěžují ony známé a všudypřítomné cedule „Musíme to opravit“ a tak domů přijíždíme kolem 18. hodiny.
Na závěr chci za všechny účastníky poděkovat Láďovi Doleželovi, který se o nás po celou dobu pobytu opravdu vzorně staral a Pavlínce za bezpečnou jízdu.
K danému článku ještě doplňuji – někteří z 12-ti účastníků navštívili i místní ZOO a zámecký park na Hluboké, bazén, synagogu v ČK a další krásná místa. Našli jsme si dokonce i čas posedět v kavárně u kávy a něčeho sladkého.
A také je nutné poděkovat Romanovi, který jednak řídil druhé auto s dospěláky a který se hlavně postaral o to, abychom v té rozbité a opravované silniční síti moc nebloudili, vždyť v některých úsecích byla cesta zcela neprůjezdná a objížďky mnohdy byly více než 20 km. Bez správné navigace bychom na cestě strávili mnohem více času než tomu tak bylo.