Držet pod krkem

Jak se vám líbí, když vás někdo drží pod krkem?       To se asi nelíbí nikomu ( snad až na výjimky v mileneckých praktikách 🙂 ). Nelíbí se to určitě ani našemu místostarostovi Jurovicovi. Tato násilnická taktika je přirozená psychopatům a v politice i v kriminále se s ní dosud často setkáváme. Mám moc nebo větší sílu, tak tě chytnu pod krk a budeš mě poslouchat. A běda, jestli ne. Lidé s mocí si myslí, že mají právo vychovávat ty slabší. Někdy to funguje, když je držený pod krkem slabý a nikdo se ho nezastane. Ale je vcelku přirozené se bránit, co vám síly budou stačit. Takhle to však vede ke zbytečným rozbrojům a válkám. 
Chytat někoho pod krk je ta nejnesprávnější metoda. Zvláště pokud ji používáte v obci, kde dlouhodobě žijete. V moderním světě jsou známy rozumnější taktiky. Nejlepší je metoda win-win. Jak sám název napovídá z jednání neodchází jeden jako vítěz a druhý jako poražený, ale oba odchází jako vítězové. Prostě dojde k dohodě a jsou všichni spokojení. Každý má právo na úspěch.

Proč držení pod krkem nemůže dlouhodobě fungovat? Protože ponížený se stává nepřítelem s touhou po spravedlnosti či po pomstě. A stává se z něj časovaná bomba. Jednoho dne zesílí a už se to mele.
Náš místostarosta Jurovic považuje „držení pod krkem“ za zcela normální a přirozenou věc. Poslechněte si nahrávku z posledního zasedání zastupitelstva:


Shodnou se na tom se starostkou Šomodíkovou. Občan prý musí být držený pod krkem, jinak by neposlouchal a nešlo by se s ním „dohodnout“. Pod pojmem „dohoda“ si představují bezpodmínečné akceptování podmínek, toho kdo drží pod krkem. Zajímavá „dohoda“, že?
(Homer Simpson uzavírá dohodu s Bártem)

Takto to prezentoval Jurovic na posledním zastupitelstvu zcela veřejně. To prostě jinak nejde. Občané zlobí, neposlouchají, brání si svá práva. To si opravdu dovolují moc.

Jak by se Jurovicovi líbilo, kdyby ho občan chytl pod krk? Pište si, že právě ti, co tak rádi někoho drží pod krkem, bytostně nesnáší, když je někdo chytne pod krk. Možná právě ze šíleného strachu, že by je někdo mohl chytnout pod krk, se snaží chytat pod krk někoho jiného. Je to nemoc nebo genetická porucha nebo soubor nepříjemných zážitků z dětství, z polepšovny nebo z nápravného zařízení, kdy třeba tito lidé byli často chytáni pod krk a vůbec se jim to nelíbilo a mají potřebu to alespoň někomu vrátit. Komu by se to taky líbilo.

Používání této metody (zahánění do kouta, vydírání, škrcení, kopání) svědčí o jisté primitivnosti. Metoda win-lose neboli držení pod krkem, patří do pravěku. A naše obec je příkladem, jak to dopadá. Kdekdo s kým válčí, pomlouvá, škodí... Jaký pán, takový krám. Začalo to s nástupem Šomodíkové k moci a umocnilo se to s příchodem Jurovice.


(Bárte, uzavřeme dohodu. Uděláme kompromis. Rozdělíme si svět spravedlivě. Já všechno a ty nic…. To jsem rád, že souhlasíš.)

mezilidských vztazích se setkáváme se čtyřmi základními metodami lidského jednání:

  1. win-lose – konfrontační metoda. Vítězství jedné strany je prohrou druhé. Styl jednání je autoritativní. Cílem je zaměřit se jen na získání toho, co jedna strana chce, bez ohledu na potřeby ostatních. (oblíbená metoda Jurovice a Šomodíkové a také fašistů a jiných totalitních zřízeních)
  2. lose-lose – kompromisní metoda. Jednání při kterém není plně uspokojena ani jedna strana. Namísto usilování o výhru „kdo s koho“ se strany dohodnou, že vzájemně sleví ze svých požadavků. Může se taky jednat o kontradiktorní jednání msty, když jedná strana usiluje o zničení druhé za cenu vlastních obětí či zničení. (filosofie terorismumsty)
  3. lose-win – „rohožkové“ jednání. Jedna strana se snaží těžit výhody z principu podřízení (podlézání, citové vydírání). Styl vedení je permisivita (porozumění a tolerance pro druhé bez kritických připomínek a odsuzujících komentářů a postupů). Život v tomto modelu může mít za následek psychosomatické nemoci z potlačované zášti.
  4. win-win – kooperativní metoda. Strany usilují o vzájemný prospěch, tak aby uspokojily své potřeby a snaží se nacházet řešení, které není v přímém konfliktu s požadavky druhé strany. Výsledkem takového jednání je uspokojení potřeb všech stran, často se synergickým efektem (zisk z dohody přesahuje uspokojení potřeb zúčastněných stran). Takovéto jednání podporuje dlouhodobé vztahy.

Je tedy každému normálnímu občanu jasné, že aby byli občané dlouhodobě spokojeni se životem v obci, nesmí zastupitelé obce zneužívat svou moc ke svým sobeckým cílům a ničit nepohodlné svou dočasnou mocí. Vytvořit a udržet dlouhodobý vztah mezi stranami lze pouze v modelu win-win, kde se obě strany cítí být vítězem. Ty nejtěžší situace, kde se střetají zájmy občanů, může ještě vyřešit metoda kompromisu lose-lose. Ale to jen ve výjimečných případech.

Win-win řešení lze dosáhnout jen s win-win postupy. Win-win není technikou chování, je to celková mentalita a vnímání (paradigma) lidské interakce.

Na závěr bych byl nerad, kdyby to vyznělo tak, že Jurovic je nevzdělaný blb. Není to pravda. I on zná metodu win-win. Docela často ji i používá. Bohužel hlavně v přístupu ke stavebním zakázkám obce. On, jakožto stavebník obce má všechny zakázky pod kontrolou. A jeho vztah s dodavateli je opravdu cool WIN-WIN. Všichni odchází z jednání opravdu spokojeni a s oboustranným pocitem vítězství…

2 thoughts on “Držet pod krkem”

Napsat komentář